Zprvu vypadal migrační program z dílny Meloniové takřka bezchybně. V rámci bilaterální dohody vyrostla v Albánii dvě detenční centra, kam italské úřady plánovaly měsíčně umístit až 3000 žadatelů o azyl, které zachytí v mezinárodních vodách. Poté bylo v plánu zpracování jejich žádostí. Celý proces měl zabrat pouhé čtyři týdny.
Odvážný počin na říjnovém summitu Evropské rady chválil i český premiér Petr Fiala. „Myslím si, že tato cesta je správná, je potřeba i na tomto modelu vyzkoušet, jak to bude fungovat. Podrobně jsem o tom mluvil s italskou premiérkou už na našem setkání před prázdninami. Je důležité, aby se to povedlo,“ prohlásil tehdy.
ANALÝZA: Brusel chce bořit migrační tabu. Já vám to říkal, chlubí se Orbán |
Jenže dokonalý plán dostává trhliny. Vložily se do něj italské soudy, které neprodloužily povolení pro zadržení dvou skupin migrantů. Problémem bylo stanovení seznamu takzvaných bezpečných zemí, jejichž obyvatelé automaticky nemají právo na udělení azylu. V reakci na to vláda Meloniové seznam vydala jako vládní výnos, což mělo rozhodování soudů omezit.
„Žijí Italové v demokracii?“
Soud v Římě se však obrátil na Soudní dvůr EU s dotazem, zda je nynější legislativa v souladu s unijním právem. „Kritéria pro označení státu za bezpečnou zemi původu jsou stanovena právem Evropské unie,“ uvedl soud v Římě s tím, že unijní právo je nadřazené tomu národnímu. Vicepremiér Matteo Salvini to označil za „politický rozsudek proti Italům“.
Zkrátka se nedržela ani Meloniová. „Je složité na něčem pracovat a reagovat na potřeby našeho národa, když člověk naráží na odpor ze strany institucí, které by měly stát na straně občanů,“ uvedla v reakci na poslední rozhodnutí soudu. Premiérce nahrál i únik mailové komunikace mezi náměstkem státního zástupce kasačního soudu Marcem Patarnellem a jeho kolegy. V ní označuje útoky Meloniové za nebezpečné a vyzývá k jednotě.
Výňatky z komunikace se objevily v pravicovém listu Il Tempo a Meloniová je zveřejnila na svých sociálních sítích jako důkaz, že proti jejím plánům se soudci spolčili. „Komunikace byla odcizena z uzavřeného kanálu, vyňali z ní určité části bez kontextu tak, aby seděl k jejich verzi. Chtějí tak ošálit veřejnost a vnutit jí, že zpolitizovaný soudní systém se snaží svrhnout vládu,“ uvedl pro list Politico Stefano Musolino z asociace Magistratura democratica, která dohlíží na nezávislost soudů.
Meloniové se na sociálních sítích zastal Elon Musk, který má takřka jistou vlivnou funkci kontrolora pro efektivní vládu v administrativě Donalda Trumpa. „Tohle je neakceptovatelné. Žijí Italové v demokracii, nebo za ně rozhodují nevolení autokratičtí vládci?“ ptal se na sociální síti X pod jedním z příspěvků. Soudy se tak podle něj v Itálii v posledních měsících chovají, píše agentura AP.
„Zákeřnější než Berlusconi“
Jeho slova odsoudil italský prezident Sergio Mattarella. „Itálie je demokratickou zemí a ví, jak se postarat o své občany v mezích ústavy. Kdokoli, a obzvláště člověk, který bude hrát důležitou roli v administrativě spřátelené země, by měl respektovat naši suverenitu a nezasahovat do našich záležitostí,“ prohlásil.
Jste krásná. Vy génius. Musk popírá románek s premiérkou Meloniovou |
Aktuální přestřelka pobouřila i novináře Roberta Savianiho, který musí být takřka dvacet let pod ochranou policie kvůli jeho investigativní práci v kruzích neapolské mafie Camorra. „Kroky Meloniové jsou jasně strategické, používá pořád tu stejnou taktiku. Kdo jí stojí v cestě, ten musí být zastrašen, nebo zdiskreditován,“ vysvětluje Saviani.
Patarnello se v uniklé komunikaci se svými kolegy nebojí Meloniovou srovnat s někdejším premiérem Silviem Berlusconim. „Ten se ale více soustředil na to, aby chránil sám sebe. Nikdy mu nešlo o nějakou reformu soudnictví, nezpochybňoval právní stát,“ míní Patarnello. „Ona (Meloniová) je ještě nebezpečnější a zákeřnější,“ dodal.
16. října 2024 |
