Bylo jasné, že půjde do kampaně. Kdo jiný než viceprezident, dvojka po Ronaldovi Reaganovi, kterému už osm let v Bílém domě kryl záda. Magazín Life se proto v létě 1987 rozhodl, že sepíše velký profil George H. W. Bushe a doprovodí ho záplavou fotek z jeho soukromí.
 |
Jenže třiašedesátiletý politik o tom nechtěl ani slyšet. Měl dovolenou a s celou rodinou pobýval ve svém letním sídle v Kennebunkport ve státě Maine. Návrhy, že za ním populární obrázkový časopis pošle fotografa, rázně odmítl.
Naštěstí tu byla jeho manželka. Barbara Bushová se domluvila s viceprezidentovým oficiálním fotografem, který si její srdce získal dojemnými fotkami vnoučat. „Řekla mi: přijďte k nám v šest hodin ráno a uvidíme, co se stane,“ vzpomínal po letech David Valdez.
„Přišel jsem k nim domů, strčil jsem hlavu k nim do ložnice a uviděl jsem George a Barbaru v posteli. Pak tam přiběhla jejich vnoučata, tak jsem to vyfotil. Tu fotku pak otiskli v Life přes celou dvoustranu a začala si žít vlastním životem,“ dodal muž, který po boku Bushe zůstal jako jeho oficiální fotograf i po vítězství v prezidentských volbách v následujícím roce.
Jeho fotka tomu notně pomohla. Bushe, který dosud zůstával v Reaganově stínu, ukázala jako poněkud rozespalého a pomuchlaného otce rodu. Nebyl to státnický a důstojný snímek, ale dokonale vystihl, jak Američané viceprezidenta vnímali: jako muže, jehož prioritou jsou rodina, víra a přátelé.
A pak se nabízela paralela s velmi podobnou fotkou Lyndona B. Johnsona z roku 1968. Končící demokratický prezident na ní z postele sleduje zprávy o protestech proti válce ve Vietnamu. O dvacet let později byla Amerika v jiné kondici: noční můra Vietnamu byla pryč, Sovětský svaz na pokraji kolapsu a prezidenty budili ze spaní skotačící vnoučata.
Bushova cesta k nominaci přesto nebyla úplně lehká. Kandidaturu oznámil dva měsíce po zveřejnění fotek z jeho letního sídla v Nové Anglii a časopis Newsweek vzápětí přišel s nelichotivým textem, kterým mu přisoudil nálepku padavky. Ve srovnání s kovbojem Reaganem prý není dost ostrý, chybí mu charisma i sebevědomí.
Fotka, která rozhodla boj o Bílý dům. Demokraty odrovnal trapas s tankem |
Bushe to strašně vytočilo. Není divu: v pouhých devatenácti letech sloužil v Pacifiku jako navigátor torpédového bombardéru a sestřelili ho Japonci, kteří pak dokonce několik sestřelených Američanů snědli (Bushe zachránila americká ponorka). Jako selfmade man vydělal jmění na těžbě ropy v Texasu, stál v čele CIA a pomohl dotlačit Západní Německo k rozmístění raket Pershing II.
On že je padavka?
Bush si proto najal známého mediálního konzultanta Rogera Ailese a svoji veřejnou image přibrousil. Zafungovalo to. Přesně rok po pořízení své rozespalé fotky s vnoučaty předstoupil před delegáty republikánského nominačního sjezdu v New Orleans jako oficiální kandidát na prezidenta a pronesl svoji nejslavnější hlášku: „Odezírejte mi ze rtů: Žádné nové daně.“
Začal tím jeho finální souboj s kandidátem demokratů Michaelem Dukakisem. A klíčovou roli v něm opět sehrála fotografie. Úspěšný guvernér Massachusetts se totiž chtěl ukázat jako jestřáb, a tak se nechal nafotit v tanku M1A1 Abrams. Jenže s helmou na hlavě si vysloužil jen posměch médií – a to včetně těch, která demokratům fandila. Nešťastná akce s tankem je dodnes považována za jeden z největších přešlapů v historii politických kampaní.
