Nejde o nic jiného než největší nejadernou bombu na světě. Za krkolomným názvem GBU-57 E/B Massive Ordnance Penetrator (MOP) se skrývá přes šest metrů dlouhý a 13 600 kilogramů vážící stroj, před kterým kapituluje takřka jakýkoli cíl. Ve výzbroji ji má pouze americká armáda, jde o cenný artikl dosud vyrobený v pouze několika kusech.
Její hlavní předností je schopnost proniknout před výbuchem do velkých hloubek, podle pevnosti terénu se dostane až do 60 metrů pod povrch, navíc se může spolehnout na precizní systém navádění – je tedy možné jich do takřka stejného místa svrhnout několik.
Here is a good splainer on the GBU-57. You will note that no one is showing the cross-section of depth. https://t.co/B0SjwmFGWV https://t.co/uxK9pQE3K0
Nic tak ničivého Izrael ve své výzbroji nemá, a není proto překvapením, že právě MOP je hlavním tématem při dojednávání případné pomoci Ameriky s aktuálně probíhající ofenzivou, připomíná list The Guardian. Jejím středobodem je zničení íránských zařízení na obohacování uranu, komplex ve městě Natanz by byl ideálním prvním cílem. Nachází se v hloubce asi 20 metrů a podle expertů na íránský jaderný program ho kryjí asi dva metry betonu, pro MOP by šlo o snadnou kořist.
Jenže výrazně více střežené zařízení Fordo u města Qom na severu země by podle expertů oslovených listem Financial Times bylo výrazně větší výzvou i při zapojení americké techniky. Laboratoře jsou ukryty ve skále v hloubce až 80 metrů. Podle Rafaela Grossiho, ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, se navíc některé nejkritičtější části výroby mohou nacházet i hlouběji. „Přímo v tom zařízení jsem byl mnohokrát, abyste se tam dostali, pořád jdete dolů po točitém schodišti,“ popisuje.
The American AF assesses that a single GBU-57 bomb alone could destroy the underground facility in Fordow. https://t.co/dOVoxuPrfE
Boeing, který je výhradním výrobcem MOP, nejničivější nejadernou bombu několikrát testoval na střelnici White Sands v Novém Mexiku, v ostrém boji ji však americká armáda nikdy nenasadila. Ve vývoji byla od roku 2002, první kusy se do testů dostaly o devět let později. Bomba navazuje na zařízení s názvem Massive Ordnance Air Blast, jemuž se kdysi přezdívalo „Matka všech bomb“. Tu Američané úspěšně nasadili v roce 2017 v Afghánistánu při demolici jeskynního komplexu, který sloužil jako útočiště spojenců Islámského státu.
MOP má navrch ve všech směrech, od prvních testů prochází pravidelnými aktualizacemi, má výrazně větší nálož a pro proniknutí do hloubky je opatřen silným opláštěním, píše CNN. Pro americkou armádu jde o velmi cenný kus techniky, aktuálně jich má ve výzbroji okolo dvaceti kusů, každý podle odhadů z kontraktu z roku 2011 přijde na zhruba čtyři miliony dolarů (87 milionů korun).
Rizika nasazení nejmocnější bomby
Nasazení MOP na Fordo skýtá podle Roberta Papea, amerického vojenského historika, hned několik problémů. „Abychom dokázali zničit zařízení Fordo, na což jsou MOP navrženy, pravděpodobně bychom museli použít dvě bomby. Jsem si jistý, že americké letectvo by to zvládlo a má na to technické zázemí, ale nikdy předtím jsme to v reálném válečném konfliktu nevyzkoušeli,“ vysvětluje.
The B-2 can drop the equivalent of 5 Ford F-350s onto a target.
The bomb shown here is a GBU 57 bunker buster weighing in at a robust 30,000lbs.
Not something you want to be on the wrong side of.
https://t.co/NnUFV8VVKE
Dvě MOP dokáže ve svých útrobách nést pouze americký stealth bombardér B-2. Ten má dolet až 12 000 km, startovat by tedy mohl prakticky odkudkoli. Při shazování dvou bomb by však podle Papea zcela přišel o svou výhodu „neviditelnosti“. „Je to neviditelný bombardér, ale v tom smyslu, že unikne radarům,“ popisuje. Po prvním shození bomby by byl podle historika vydán na pospas íránské protivzdušné obraně. Výzvou by rovněž bylo zajištění bezpečného koridoru, skrze který by se letoun do oblasti dostal.
Armádní velení Spojených států si tedy nemůže být zcela jisto úspěšností případného nasazení MOP. V minulosti tato dávka nejistoty stačila k tomu, aby Washington od preventivního úderu proti jaderným kapacitám nepřítele upustil. Dobrým příkladem je kubánská krize v roce 1962. Spojené státy zvažovaly zničení sovětských jaderných zbraní na Kubě, armádní experti však nedokázali s jistotou říct, zda by bombardování zničilo kompletní výzbroj Moskvy.
Útok Spojených států na Írán? Možná to udělám, možná ne, prohlásil Trump |
Prezident John Fitzgerald Kennedy proto zvolil námořní blokádu ostrova a diplomatická vyjednávání. „Americké letectvo uvádělo, že s jistotou zničí pouze 85 procent cílů, proto byla ve hře i dodatečná pozemní invaze,“ popisuje Pape. „A v případě Íránu je situace podobná. Jak si může být americké velení jisté, že se mu podaří zničit všechno? V tom vidím největší zádrhel,“ dodává.
Série náletů na klíčové cíle v Íránu
Izrael mezitím pokračuje v leteckých útocích na strategické cíle v Íránu. Ve čtvrtek ráno izraelská armáda oznámila, že zasáhla nedokončený těžkovodní reaktor v Aráku. Ten se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Teheránu; podle agentur Reuters a AFP je nedostavěný a neaktivní. Tento typ reaktoru umožňuje jako palivo využívat méně obohacený uran.
Izrael zasáhl těžkovodní reaktor v Aráku a výrobny zbraní, Írán nemocnici |
Těžkovodní reaktory mohou produkovat plutonium, které lze použít pro výrobu jaderných zbraní. Izrael po útoku uvedl, že zasáhl strukturu reaktoru klíčovou pro produkci plutonia. Podle íránských státních médií izraelský úder na areál reaktoru nezpůsobil větší škody a v oblasti není zvýšené radiační riziko. Areál byl podle médií před úderem evakuován.
Dalším cílem ranního náletu bylo jaderné zařízení v Natanzu, kde se podle izraelské armády nachází materiál a zařízení potřebné k výrobě jaderné zbraně. Izrael zde již dříve poškodil centrifugy používané k obohacování uranu. V minulých dnech zaútočil rovněž na další cíle spojované s íránským jaderným programem.
Izrael ve válce s Íránem |
Stanice CNN uvádí, že využití těžkovodního reaktoru v Aráku upravovala dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015. V ní se Írán zavazoval, že reaktor upraví tak, aby nemohl vyrábět plutonium využitelné pro výrobu zbraní. V roce 2018 Spojené státy od dohody odstoupily a Írán přestal plnit některé své závazky včetně některých týkajících se právě reaktoru v Aráku.
Mezi další cíle, na něž ráno izraelské letectvo zaútočilo, byla podle armády zařízení na výrobu součástí balistických střel a protivzdušných systémů. Pod palbou byla i místa, kde Írán soustředil svou protivzdušnou obranu, radary a kde skladuje rakety.
