Pro návrh rezoluce uznávající Palestinu jako stát se v úterý vyslovilo 339 francouzských poslanců, proti jich bylo 151. Hlasování je nicméně nezávazné a neznamená automatické uznání Palestiny ze strany Paříže. Definitivní rozhodnutí bude až na francouzské vládě.
Česko a PalestinaTehdejší Československo sice v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny, Praha ale Palestinu jako stát dodnes oficiálně neuznává a neuzavírá s ní ani žádné smlouvy. Současná česká vláda i prezident deklarují podporu mírového procesu na Blízkém východě. Česko nicméně patří k nejvíce proizraelským státům nejen v EU, ale i ve světě. V roce 2012 například v OSN jako jediný evropský stát hlasovalo proti tomu, aby Palestina získala statut nečlenského pozorovatelského státu (podrobnosti čtěte zde). Prezident Miloš Zeman loni velmi popudil arabské státy výroky o stěhování české ambasády do Jeruzaléma, které si jako hlavní město nárokují jak Izraelci, tak Palestinci pro svůj budoucí stát. Později ale prezident upřesnil, že by se tak mělo stát až po skončení mírového procesu, jehož výsledkem budou dva samostatné státy (více o tom najdete zde). Podporu mírového procesu, jehož výsledkem budou dva samostatné státy, minulý týden vyjádřil při návštěvě Izraele rovněž premiér Bohuslav Sobotka. Do Izraele odletěl s ministry na společné zasedání české a izraelské vlády (více o tom zde). |
Ta sice formování palestinského státu podporuje, ale tvrdí, že je příliš brzy na jeho uznání. Nejdřív je podle ní třeba znovu nastartovat s Izraelem mírové rozhovory, které definitivě utichly v souvislosti s poslední otevřenou konfrontací letos v létě.
O podobném návrhu rezoluce má 11. prosince hlasovat po francouzské dolní komoře, Národním shromáždění, taktéž Senát. Informoval o tom francouzský deník Le Monde.
Obdobným způsobem v nedávné době vyzvali své vlády k uznání samostatného palestinského státu zákonodárci ve Velké Británii, Španělsku nebo Irsku. Z evropských zemí Palestinu jako stát s plnou platností uznalo koncem října Švédsko. Na adresu Stockholmu za to putovala ze strany některých vrcholných izraelských politiků velmi ostrá slova.
Velmi nevybíravě se tehdy vyjádřil k tomuto kroku například izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ prohlásil tehdy.
Za uznání Palestiny jako státu se zasazuje ze strany Bruselu také nová vysoká představitelka pro zahraniční politiku Federica Mogherini, která vystřídala v čele unijní diplomacie počátkem listopadu Catherine Ashtonovou.
Minulý týden Liga arabských státu informovala, že se ministři členských zemí dohodli na předložení návrhu rezoluce o uznání Palestiny také Radě bezpečnosti OSN. Pouze přes tento nejvyšší výkonný orgán vede cesta Palestinců k uznání plné samostatnosti na poli mezinárodního společenství. Případné přijetí však komplikuje fakt, že v radě zasedá coby její stálý člen hlavní spojenec Izraele, Spojené státy.
