Muzeum holokaustu v Paříži objevení celkem 98 fotografií označilo za „neuvěřitelné“. „Vrhají zcela nové světlo na první hromadné zadržení židů ve Francii po nacistické okupaci země. Místa zátahů i jejich protagonisté jsou vůbec poprvé vidět z mnoha úhlů,“ uvedlo muzeum.
Na snímcích jsou židovští muži, kteří se 14. května 1941 loučí v Paříži se svými rodinami předtím, než je nacisté poslali do zadržovacích táborů Pithiviers a Beaune-la-Rolande v departmentu Loiret. Odsud muži o rok později zamířili v transportech do koncentračního tábora Osvětim.
 |
Akce z jara 1941 se zapsala do historie jako operace „Zelený lístek“. Francouzští úředníci totiž rozeslali 6 494 židům zeleně zbarvenou žádost, že se mají povinně hlásit na několika místech Paříži.
Někteří z kontaktovaných nicméně vycítili nebezpečí a ukryli se nebo opustili hlavní město. Na určená místa nakonec dorazilo 3 747 židů, většinou Poláci, Rumuni či Rusové, kteří utekli před antisemitismem ve svých vlastních zemích a považovali Francii za bezpečné místo.
Mnozí z nich se navíc podle pařížského muzea před německou okupací dobrovolně přihlásili k francouzské armádě a nedokázali si představit, že by je země zradila a vydala napospas Němcům.
Potřebujete věci jen na pár dní, tvrdila policie
K místům, kde se židé měli hlásit, patřilo také Japyho gymnázium v jedenáctém pařížském okrsku, z jehož okolí pochází většina nově publikovaných fotografií. Muži podle odborníků dostali instrukce, že se mají na místo dostavit v doprovodu příbuzného či přítele.
Pozvánku do gymnázia obdrželo 1 061 židů, dorazilo jich asi 800. Po příchodu je čekalo překvapení. Policisté je zkontrolovali a posléze zadrželi v místní tělocvičně. Jejich doprovod pak požádali, ať jde domů a vrátí se zavazadlem s osobními věcmi zadrženého a prádlem na několik dní.
V Německu vzplály izraelské vlajky. Evropští židé žádají kvůli Gaze ochranu |
Všech 3 747 zadržených židů posléze policie odvezla v autobusech na vlakové nádraží Gare d’Austerlitz, odkud směřovali do Loiret.
„Nejdůležitější prvkem tohoto objevu, zásadního a nepostradatelného pro historii, je skutečnost, že nám umožnil sledovat cestu těchto mužů od jejich příchodu do Japyho gymnázia v Paříži až po jejich internaci v táborech v Loiret,“ uvedlo pro iDNES.cz pařížské muzeum.
Fotograf nezachytil jen pohled pro propagandu
Doposud jediná dostupná fotodokumentace ze zátahu z 14. května 1941 pocházela od propagandistického útvaru Wehrmafchtu (PK), jenž ve francouzských novinách nechal podle listu The Times otisknout fotografie židů na shromaždištích s popiskem, že jedou „pracovat“.
Autorem snímků je Harry Croner, majitel fotoateliéru v Berlíně, kterého PK povolala. Croner dostal za úkol následovat vedoucího pařížské sekce gestapa pro židovskou otázku Theodora Danneckera, jenž na zadržení židů dohlížel společně s šéfem pařížské policie Françoisem Bardem.
Croner, kterého Wehrmacht později propustil po zjištění, že je židovského původu, nicméně kromě záběrů pro propagandu zaznamenal také pravou tvář pařížského zátahu, plnou strachu z neznámé budoucnosti a bolesti z loučení. Nic z toho se ale do dobového tisku samozřejmě nedostalo.
Od holokaustu uběhlo příliš mnoho času, říká expert o vzestupu antisemitismu |
Osmadevadesát z těchto fotografií se posléze v roce 2011 objevilo (nikdo podle Muzea holokaustu neví jak) na bleším trhu v Remeši ve východní Francii, kde je koupil obchodník se starožitnostmi z Normandie. Tomu série ležela doma až do chvíle, než si nedávno přečetl zprávu o okupaci.
Muž poté kontaktoval specializované sběratele, kteří se obrátili na pařížské muzeum.
Z celkem 3 747 mužů, které francouzská policie 14. května 1941 v Paříži zadržela, se jich konce holokaustu dočkalo pouze 273. Za druhé světové války bylo do nacistických koncentračních táborů z Francie deportováno nejméně šestasedmdesát tisíc židů, včetně jedenácti tisíc dětí.
