Tryzny na půdě slavné univerzity se zúčastnil také prezident Macron. Ten v úvodu projevu řekl, že nebude mluvit o teroristech ani radikálním islámu, protože si to nezaslouží. Promluvil o Samuelovi Patym, o otci, bratrovi, strýci, kolegovi a učiteli.
Podle prezidenta to byl muž, který miloval své povolání, který po nocích studoval dějiny náboženství, aby lépe porozuměl svým studentům. Mluvil o tom, že Patyho byt připomíná knihovnu, tak moc miloval knihy a vzdělanost. Macron zavražděnému učiteli i divákům tryzny slíbil, že boj o sekulární svobodnou Francii bude pokračovat.
„Nevzdáme se karikatur ani obrázků,“ řekl s tím, že se Paty stal tváří francouzského boje o svobodu i celé republiky, která se „každý den znovu rodí v třídách škol“. Dvůr rozzářily francouzské národní barvy i motto „svoboda, rovnost, bratrství“ a hudebníci mimo jiné zahráli Marseillaisu. Rakev se zesnulým Patym přinesli vojáci.
Oslovení učitelé se podle deníku Le Figaro pohybují mezi fatalismem a rozčarováním, když popisují svůj pohled na vraždu kolegy z pařížského předměstí. „Muselo se to stát. Bylo to nevyhnutelné. Myslel jsem si, že to přijde už dřív,“ říkají.
„Možná jsem zbabělá, ale karikatury Mohameda jsem ve třídě nikdy neukázala ze strachu, že ublížím některým žákům. Asi by to nepochopili vzhledem k tomu, jak jim doma vymývají mozek. Opakují mi věci, které se naučili nazpaměť,“ vypráví Annie, jež učí dějepis a zeměpis.
Vzpomíná, jak se na zdech školy po útocích z 11. září 2001 objevovaly nápisy „brzy i u nás“ a jak při minutě ticha mnohé děti tleskaly. Profesorka literatury Lise pak líčí svou zkušenost ze střední školy ve městě Les Ulis, která nemá právě dobrou pověst. Říká, že už na první pohled pozná, jestli malý Oussama pochází z rodiny radikálních muslimů, nebo ne.
„Vybudovala jsem si autocenzuru ve všem, co se týká Bible a Koránu. Už nemám náladu vysvětlovat, že se náboženským textem budeme zabývat z literárního pohledu. Nějaké bláboly za třičtvrtě hodiny nezmění jejich mentalitu,“ míní. Kvůli hloupým reakcím dětí už také nepoužívá slovo „prase“.
Proti bujícímu antisemitismu ve třídě ovšem zasáhla a přečetla studentům svědectví z koncentračního tábora. To prý zabralo. „Ale nemám zájem zemřít jako mučedník laicismu, když nás tato instituce nedokáže ochránit,“ dodává Lise. Španělštinářka Virginie z malého města nedaleko Aix-en-Provence zase ve svých hodinách na gymnáziu slýchává, jak Arabové kdysi dobyli Pyrenejský poloostrov, což prý brzy čeká i Francii.
Další žáci ji zase ujišťují, že „žádní pravěcí lidé nikdy neexistovali“, výjimkou nejsou ani urážky namířené na homosexuály, které je podle mladých muslimů „potřeba všechny popravit“. Virginie však zdůrazňuje, že žádný takový incident nenechává bez povšimnutí a všechno řeší s ředitelem školy.
„Vždy mě podpořil. Zavolá si rodiče, studentovi dá přednášku a všechny uklidní. Ale je to těžké, jsme na to sami,“ říká. „Co máme říct rodičům, často svobodným matkám, které jsou samy na hromadu dětí? Samy toho mají až nad hlavu a jejich děti jsou pod vlivem jiných,“ vysvětluje učitelka.
Jindy jí zase naštvaný otec řekne „už vidím, jaký typ ženy jste“ jen proto, že jeho línému dítku dala špatnou známku. Zahalené studentky na univerzitě jí zase říkají, že si od ní studijní materiály nevezmou, protože „není muslimka a mohly by se ušpinit“. Radikalismus se podle ní šíří bez ohledu na to, kolik peněz se dává na rozvoj chudých předměstí.
Francie deportuje radikální islamisty, ale noví jí rostou ve školách |
Vyjádřila se i k různým pietním akcím a slibům vlády. „Za čtrnáct dní se na vše zase zapomene,“ míní žena.
Novináři z Le Figaro vyzpovídali také dějepisáře Thomase, který učí na katolické škole. Tam navzdory zaměření studuje třetina muslimů. Učitel říká, že sám autocenzuře nikdy nepodléhá. A čelí problémům, „odmítání sekularismu, svobody vyjadřování, bratrů Lumièrů“.
Mladé studentky podle něj nechtějí rozlišovat mezi právem a náboženstvím. Právo podle jejich názoru „vzniklo jen proto, aby zničilo náboženství“. Thomas své kolegy z předměstí, jako byl zavražděný Paty, podle svých slov obdivuje, protože „stále věří“ své práci.
Vrah zaplatil studentům, aby mu oběť ukázali
Brutální vražda, při které osmnáctiletý Čečenec Abdulak Anzorov Patymu uřízl hlavu, otřásla Francií. Sedmačtyřicetiletý pedagog zemřel jen proto, že v rámci výkladu o svobodě slova svým studentům ukázal karikatury proroka Mohameda.
Zločin odsoudily islámské organizace a středeční tryzna na sorbonnské univerzitě byla jednou z mnoha pietních akcí, které se nyní konají. V neděli se demonstrací na uctění Patyho památky zúčastnily desítky tisíc lidí po celé zemi. V úterý drželi minutu ticha francouzští poslanci a v pondělí 2. listopadu zavládne minuta ticha na všech francouzských základních a středních školách.
Macronova vláda zopakovala svůj slib zatočit s radikálním islámem, který shodou okolností oprášila na začátku října. Ministr vnitra Gérald Darmanin informoval, že Francie zruší propalestinskou organizaci Cheikh Yassine.
Čečenec sťal v Paříži hlavu učiteli, který přednášel o svobodě slova |
Ještě tento týden nechá zavřít mešitu na pařížském předměstí Pantin. Darmanin zároveň označil za nepřijatelné výhrůžky, kterým po Patyho vraždě čelí některé francouzské mešity, například ta v Bordeaux.
Z probíhajícího vyšetřování samotné vraždy zatím vyplývá, že pachatel zaplatil dvěma studentům, aby mu pedagoga ukázali, protože ho osobně neznal. Na tiskové konferenci o tom ve středu informoval pařížský prokurátor Jean-François Ricard, jehož úřad vraždu vyšetřuje jako teroristický čin.
Agentura AFP uvedla, že se jedná právě o studenty ve věku 14 a 15 let, které policie spolu s dalšími pěti lidmi obvinila ze spoluúčasti na teroristickém činu. Za identifikaci Patyho dostali 300 až 350 eur (8 150 až 9 500 korun).
Kromě zabitého pachatele považuje prokuratura za hlavní podezřelé Brahima C., otce jedné ze žaček střední školy, na které Paty vyučoval, a muslimského aktivistu Abdelhakima Sefriouiho. Po hodině, na které Paty ukazoval karikatury Mohameda, Brahim C. umístil na internet video, v němž se nad jeho chováním rozhořčoval.
Ne cizím imámům, děti do škol. Macron vyhlásil boj islámskému „separatismu“ |
Ve druhém videu, zveřejněném po osobní stížnosti řediteli, uvedl jméno učitele i školy. Ve třetí nahrávce vystupuje opět otec, tentokrát spolu se Sefriouim, který je znám francouzským tajným službám a který na videu hrozil odplatou, pokud nebude učitel odvolán.
Prokurátor uvedl, že si Čečenec Anzorov a Brahim C. vyměnili před činem několik textových zpráv. Ještě před smrtí Anzorov podle agentury AFP zveřejnil video, na kterém se k činu hlásí a rusky říká, že „pomstil proroka“.
Učitel podle Ricarda zemřel „v kontextu výzev k vraždám“, které následovaly po novém otištění karikatur Mohameda v satirickém časopisu Charlie Hebdo na počátku září. V této souvislosti se podle něj odehrál i zářijový útok na pařížské ulici, kde kdysi časopis sídlil. Při něm pákistánský útočník zranil dva lidi.
