Pro zisk křesla už v prvním kole je potřeba mít přes 50 procent odevzdaných hlasů a hlasy zároveň musí představovat alespoň 25 procent registrovaných voličů.
Tyto podmínky splnilo 37 kandidátů krajně pravicového Národního sdružení (RN). Mandát už získala i šéfka jeho poslanců Marine Le Penová, v Pas-de-Calais na severu Francie dostala 58 procent hlasů. Její strana bodovala zejména na severu země a pak také na samotném jihu, celkově má RN 29,25 procent hlasů, její spojenci další tři procenta.
 |
Levicový blok Nová lidová fronta v neděli získal 27,99 procenta hlasů a 32 mandátů. Své místo v dolní komoře parlamentu obhájila například šéfka poslanců strany Nepodrobená Francie (LFI) Mathilde Panotová, šéf socialistů Olivier Faure nebo Sandrine Rousseauová za zelené, uvádí Le Figaro.
Vládní tábor dostal 20 procent hlasů a jen dva jeho kandidáti se probojovali do parlamentu už v prvním kole. Většina členů vlády má ale obtíže, píší francouzská média.
76 candidats ont été élus dès le premier tour dimanche, dont 39 issus du Rassemblement national ou de ses alliés et 32 du Nouveau Front populaire
Plus d'infos ➡️ https://t.co/5s010WgSO0 https://t.co/nIdj8yNGr5
Poměrně solidní pozici do druhého kola má ve svém obvodu Hauts-de-Seine premiér Gabriel Attal, který získal téměř 44 procent hlasů. Jeho ministr zahraničí Stéphane Séjourné vede v sousedním okrsku s 46 procenty. Ministr vnitra Gérald Darmanin získal v okrsku Nord 36 procent hlasů, na paty mu s odstupem necelých dvou bodů šlape kandidát RN.
KOMENTÁŘ: Macron volby nevyhraje. Nezbývá mu než doufat v menší zlo |
Druhé kolo voleb ve všech okrscích, kde nikdo nezískal mandát v prvním kole, se uskuteční 7. července. Právě druhé kolo rozhodne o složení Národního shromáždění, a tedy i budoucí vládě a orientaci Francie v dalších pěti letech. Kvůli složitému systému jednomandátových okrsků jsou odhady celkových výsledků velmi složité a nepřesné.
Nedávejte hlas RN, vyzval Attal
Attal vyzval, aby lidé ve druhém kole parlamentních voleb nedali ani jeden hlas RN. Attal i krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon vyzvali k odstoupení ty kandidáty z jejich politických táborů, kteří se v prvním kole ocitli na třetích místech, aby tak snížili šance kandidátů RN pro druhé kolo.
„Ani jeden hlas nesmí připadnout Národnímu sdružení,“ řekl Attal. „Sázka je jasná: zabránit tomu, aby Národní sdružení získalo absolutní většinu,“ dodal.
Attal po porážce dočasně upustil od kontroverzní reformy podpory v nezaměstnanosti. Zpřísnění pravidel pro podporu při ztrátě zaměstnání mělo přitom začít platit již v pondělí. Vláda ho v červnu prosadila dekretem, píše server Les Échos.
Strašák pro bohaté Francouze. Spojená levice chce pro ně 90procentní daň |
Reformu kritizovaly odbory, krajní pravice i levice. Deník Les Échos Attalův ústupek vysvětluje jako vstřícný krok před druhým kolem voleb, který má usnadnit dohody mezi vládním táborem a levicovým blokem pro vzájemnou podporu kandidátů v jednotlivých okrscích.
Reforma měla vládě přinést úspory 3,6 miliardy eur (90,2 miliardy korun) ročně, platit měla od 1. prosince. Stávající pravidla by přestala platit v neděli, vláda proto vydá „překlenovací dekret“, kterým prodlouží aktuální pravidla do konce července, píše AFP.
Reforma měla zkrátit maximální dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti z 18 na 15 měsíců pro osoby mladší 57 let. Pro získání podpory by také museli žadatelé pracovat osm z posledních 20 měsíců, zatímco v současnosti je to šest z posledních 24 měsíců.
Příprava půdy pro druhé kolo
Předseda RN Jordan Bardella v reakci na odhady volebních výsledků uvedl, že je připraven stát se premiérem, pokud jeho strana získá po druhém kole absolutní většinu. Řekl také, že v takovém případě bude „kohabitačním“ předsedou vlády, který bude „respektovat ústavu a úřad prezidenta republiky, ale bude nekompromisní, pokud jde o politiku, kterou budeme provádět“, uvedla agentura Reuters.
Jako kohabitaci označuje francouzský politický systém stav, kdy parlamentní většina má jiný politický názor než prezident.
Quand le peuple vote, le peuple gagne ! 🇫🇷 https://t.co/GI9wHVQc7g
„Vysoká účast v prvním kole (...) svědčí o důležitosti tohoto hlasování pro všechny naše krajany a o touze vyjasnit politickou situaci,“ uvedl Macron v písemném prohlášení, z něhož citovala agentura AFP. Zároveň vyzval k široké podpoře jasně „republikánských a demokratických“ kandidátů ve druhém kole voleb.
Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.
Druhé kolo se bude konat 7. července
Po nedělním prvním kole Francouze čeká 7. července druhé kolo. Hlasuje se vždy od 8:00 do 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny déle. S uzavřením volebních místností se smí zveřejnit první odhady výsledků, které bývají velmi přesné. Ve francouzských zámořských územích se kvůli časovému posunu hlasuje o den dříve.
K hlasovacím urnám před polednem dorazilo několik relativně známých politiků, například favorit předvolebních průzkumů Jordan Bardella, šéfka ekologů Marine Tondelierová či bývalý premiér Édouard Philippe. Ten jako šéf vlády působil za nynějšího prezidenta Emmanuela Macrona.
Cizincem ve vlastním městě. Přistěhovalci Bardellu nesnášejí, venkov uhranul |
Šéf státu, který předčasné volby teprve před třemi týdny překvapivě vyhlásil, hlasoval v Touqet v departementu Pas-de-Calais, kde jako obvykle dlouze užíval přízně davu a s lidmi se objímal a pořizoval si selfie, uvedla AFP. Ještě dříve ve stejném departementu, ve své baště v Hénin-Beaumont, hlasovala i Macronova úhlavní soupeřka Marine Le Penová.
Prezident Macron nečekaně rozpustil Národní shromáždění po oznámení výsledků voleb do Evropského parlamentu, v nichž jeho spojenci výrazně zaostali za opozičním Národním sdružením.
Francouzské legislativní volby |
Macron varuje před občanskou válkou
Pokud by vyhrál vládní tábor, vládu by nadále vedl současný premiér Gabriel Attal. V případě vítězství Národního sdružení chce o premiérský post usilovat Bardella. V levicovém bloku nepanuje na osobě premiéra shoda, možnými kandidáty jsou kontroverzní šéf Nepoddajné Francie a někdejší prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.
Vládní tábor, který se řadí k centristické pravici, klade důraz na nutnost zastavit extremistické strany, realističnost ekonomických plánů nebo pozici Francie v rámci Evropské unie. Macron v pondělí prohlásil, že programy krajní pravice i krajní levice mohou zemi přivést na pokraj občanské války.
ANALÝZA: Macronovci straší občanskou válkou. Francii však ochromí spíše pat |
Oba bloky podle něj na skutečné problémy Francouzů reagují recepty, které zvyšují možnosti společenských konfliktů. Bardella, který podle politologů pomáhá své straně přitáhnout mladé voliče, slibuje omezit migraci a pomoci Francouzům s rostoucími životními náklady.
Uzávěrka kandidátních listin byla 18. června a strany měly pouhý týden na výběr kandidátů a uzavření případných spojenectví na celostátní úrovni nebo v jednotlivých obvodech. To podle serveru France Info nahrálo velkým stranám s mohutnějším administrativním zázemím.
Francouzi mají možnost odevzdat svůj hlas jeho předáním vybranému zástupci, do čtvrtka mohli volit elektronicky s třífázovým zabezpečením pomocí e-mailu a telefonu.
Kandidát si pro sebe uzme mandát už v prvním kole, pokud získá více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Do druhého kola postupují podle zákona všichni kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů zapsaných voličů. Ve druhém kole stačí ke zvolení relativní většina.
