Volební místnosti se otevřely s asi tříměsíčním zpožděním oproti původně plánovaném termínu, které způsobila pandemie covidu-19. Druhé kolo se bude konat v neděli 27. června a postoupí do něj ty strany, které dnes získaly přes deset procent hlasů. Mandáty se rozdělují poměrným systémem, který však zároveň uděluje výrazný bonus straně s největším počtem hlasů.
K volbám se podle průzkumu společnosti Elabe nedostavilo 68,5 procenta voličů. Vysokou neúčast patrně ovlivnila teplá a slunečná neděle, francouzské místní volby nicméně nelákají příliš mnoho voličů tradičně. Před šesti lety byla účast v prvním kole méně než poloviční.
Pravicově konzervativní Republikáni získali podle průzkumu agentury IPSOS celkových 27,2 procenta hlasů, což je více, než kolik měli v předvolebních sondážích. Lepší než očekávaný výsledek zaznamenali zejména v regionu Hauts-de-France na severu země, kde po prvním kole s náskokem vedou před krajně pravicovým Národním sdružením (RN) Le Penové. V čele republikánské kandidátky tu stál Xavier Bertrand, který je jedním ze zvažovaných uchazečů o prezidentskou funkci ve volbách v příštím roce.
Za Republikány je v průzkumu s celkovými 19,3 procenta hlasů RN, které bylo považováno za jednoho z favoritů tohoto volebního klání. Pokud by takto skončily i oficiální výsledky, strana by měla o zhruba sedm procentních bodů méně oproti volbám z roku 2015. Dlouhodobě slábnoucí socialisté skončili podle průzkumu třetí, následováni Zelenými, kteří v posledních několika volbách zaznamenávají stále větší úspěchy.
Le Penová táhne na Marseille, čeká ji generálka na klání s Macronem |
Penová neskrývala své zklamání. Neuspokojivé volební výsledky přisoudila nízké volební účasti, kterou nazvala „občanskou katastrofou, jež zdeformovala volební realitu této země“. Vyzvala své příznivce, ať přijdou její stranu podpořit v druhém kole voleb.
Macronově Republice v pohybu (REM) přisoudil průzkum agentury IPSOS 11,2 procenta, přičemž v některých regionech se nejspíše vůbec neprobojuje do druhého kola. „Políček do tváře,“ popsala výsledky voleb poslankyně z Macronovy strany Aurore Bergéová.
Mladé hnutí z části doplácí na nerozvinuté regionální struktury i nespokojenost některých voličů s tím, jak si vláda prezidenta Macrona poradila s pandemií. Jeden nespokojený občan nedávno vlepil Macronovi facku, prezidenta označil za reprezentanta „pádu naší země“.
Podle průzkumů RN těsně zvítězilo v ostře sledovaném regionu na jihu země Provence-Alpes-Côte-d’Azur, ovšem menším rozdílem, než se předpokládalo. Druhé zde skončilo uskupení bývalého europoslance Renauda Museliera, který uzavřel předvolební spojenectví s REM.
Nespokojení voliči
Celostátní političtí lídři volby využívají k prověření svých hesel a témat před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na příští duben. Hlavní souboj o Elysejský palác se přitom podle očekávání povede právě mezi Le Penovou a Macronem. Zásadní otázkou regionálních i prezidentských voleb je, zda se ve druhém kole voliči znovu svorně postaví proti Le Penové jako extremistické hrozbě, jak to učinili několikrát v minulosti.
KOMENTÁŘ: Facka jako předehra pádu. Jak moc otřásla Macronovou autoritou |
Podle ministra vnitra Géralda Darmanina nízká volební účast byla „porážka pro nás všechny“. „Francouzi říkají politikům, že jim nedůvěřují,“ prohlásil podle agentury Reuters. Podle něj je ale příliš brzo z výsledků místního hlasování vyvozovat, jak budou probíhat prezidentské volby.
Někteří voliči se frustrovaně dívali, jak strany pojímaly místní volby jako ty prezidentské. „Prezidentské volby jsou svět sám o sobě,“ řekl technologický konzultant Patrice Grignoux agentuře Associated Press. „Existují problémy, které najdete na regionální úrovni, ale nemají nic společného s národními problémy. “
V nedělních volbách se rovněž vybíralo vedení stovky departmentů, které jsou prvkem francouzské místní samosprávy.
21. června 2021 |
