Agentura DPA píše, že není jasné, zda končí politická krize, kterou Francie zažívá od začátku léta. Není také jisté, jak dlouho se vláda premiéra Michela Barniera udrží.
Předčasné parlamentní volby v červenci sice vyhrálo uskupení levicových stran, ale v nové vládě zasedli hlavně politici z Macronovy centristického uskupení a konzervativní Republikáni. Levici v ní nepřipadla žádná významnější role. Vládě tak hrozí, že jí nedůvěru vysloví levice i krajní pravice.
Resort diplomacie nově povede Jean-Noël Barrot, který byl v předchozí vládě státním tajemníkem pro evropské záležitosti. Hospodářství a finance má na starosti poslanec Národního shromáždění Antoine Armand a ministerstvo vnitra vede republikánský senátor Bruno Retailleau.
Taktika, či ústupek? Macron výběrem Barniera vyšel vstříc krajní pravici |
Jediným ministrem z levicového tábora je nový ministr spravedlnosti, někdejší socialista Didier Migaud, který se již stáhl z aktivní politiky a je širší veřejnosti neznámý, poznamenala agentura AFP.
Emmanuel Macron, který uvrhl zemi do nejistoty, když po porážce v eurovolbách nečekaně vypsal 9. června předčasné parlamentní volby, schválil nový vládní tým dnes po posledních jednáních, dodala AFP.
Proti nové vládě ještě před oznámením jejího složení protestovaly v sobotu na různých místech Francie desetitisíce lidí, kteří jsou zklamaní z toho, že nový kabinet neodráží výsledky voleb.
Krotil Brity, teď musí zklidnit Francii. Macron svěřil vládu exministrovi Barnierovi |
Šéf krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon ihned po jmenování kabinetu prohlásil, že je třeba „se ho zbavit co nejdříve“. Stejně tak předseda krajně pravicového Národní sdružení (RN) Jordan Bardella prohlásil, že nová vláda je „příznakem návratu macronismu“ a „nemá žádnou budoucnost“. Barnierova vláda přitom závisí na hlasech RN.
Barnier by měl přednést programové prohlášení své vlády 1. října. Již nyní je však jasné, že první klíčovou zkouškou bude schvalování rozpočtu pro příští rok v době, kdy roste již tak velký rozpočtový deficit a Paříži hrozí postih Evropské unie.
Bardella dal dříve najevo, že je ochoten s vládou v tomto směru spolupracovat. Ale vyhradil si, že toleranci vůči vládě může ukončit, pokud s ní nebude souhlasit v otázkách, jako je migrace či bezpečnost.
