Šéfka strany zelených Marine Tondelierová i Jordan Bardella, předseda krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, už oznámili, že jejich poslanci budou hlasovat proti Bayrouovi. Stejně se vyjádřila také krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a komunisté. Podle strany zelených je premiérovo oznámení „v podstatě rezignací“.
„François Bayrou právě oznámil konec své vlády,“ napsal Bardella na svém účtu na sociální síti X. „RN nebude nikdy hlasovat pro důvěru vládě, jejíž rozhodnutí způsobují utrpení francouzského lidu,“ dodal.
Pro osud Bayrouova kabinetu tak budou rozhodující hlasy poslanců Socialistické strany (PS), ale ani oni premiéra a jeho vládu nepodpoří. „Je nemyslitelné, že by socialisté hlasovali pro návrh Françoise Bayroua na vyslovení důvěry vládě,“ řekl listu Le Monde šéf PS Olivier Faure. Už předtím prohlásil socialistický poslanec Arthur Delaporte, že nechápe, jak by strana mohla návrh na vyslovení důvěry premiérovi Bayrouovi podpořit.
Pokud se socialisté připojí k levicovým a ultrapravicovým stranám hlasujícím proti vládě, pak bude pravděpodobně počet hlasů dostatečný pro její svržení.
Francie odpálila rozpočtovou bombu. Zbytek Evropy k ní nevyhnutelně směřuje |
Bayrou na tiskové konferenci před pravděpodobně politicky bouřlivým podzimem navrhl snížení rozpočtových výdajů o více než 40 miliard eur (přes 980 miliard Kč). Bayrouovy snahy o úsporná opatření však čelí kritice ze strany levice i pravice. Mohl by ho tak čekat stejný osud jako jeho předchůdce Michela Barniera, který byl na konci roku 2024 sesazen po pouhých třech měsících ve funkci.
Premiér Bayrou varoval, že veřejný dluh představuje pro zemi „smrtelné nebezpečí“; francouzský rozpočtový deficit loni dosáhl 5,8 procenta hrubého domácího produktu, což je téměř dvojnásobek oficiálního limitu EU, který činí tři procenta. Evropská komise proto v roce 2024 s Paříží zahájila v této věci řízení.
Celý národ se musí víc snažit. Francie chce zrušit dva státní svátky kvůli úsporám |
Hlasování o vyslovení důvěry se má konat jen dva dny před plánovanými protesty, které Francouzi svolávají na sociálních sítích a podporují je levicové strany a některé odborové svazy. Výzvy k všeobecným protestům 10. září už si vysloužily přirovnání násilným protestům žlutých vest, které vypukly v roce 2018 kvůli zvyšování cen paliv a vysokým životním nákladům.
Trhy reagují propadem
Francouzské akcie v úterý prudce oslabují, dopoledne podle svého hlavního indexu odepisovaly kolem dvou procent. K nervozitě přispívají i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Hlavní index pařížské burzy CAC 40 krátce po poledni odepisoval více než 1,5 procenta a pohyboval se kolem 7723 bodů. Dopoledne klesl až pod 7669 bodů a ztrácel přes 2,2 procenta. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, po poledni odepisoval 0,6 procenta na 555,4 bodu. Pohybuje se ale blízko rekordu.
Francouzská vláda ustála hlasování o nedůvěře. Proti levici ji podržela pravice |
Výrazně ztrácejí francouzské banky. Akcie BNP Paribas dopoledne odepisovaly přes šest procent, akcie Société Générale přes pět procent. Société Générale je vlastníkem české Komerční banky. Akcie na pražské burze podle indexu PX po poledni odepisovaly 1,1 procenta na 2272 bodů, akcie Komerční banky ztrácely asi půl procenta na 1042 korun.
Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 krátce po poledni vykazoval pokles o půl procenta na 9274 bodů. Akcie ve Frankfurtu nad Mohanem podle indexu DAX odepisovaly 0,4 procenta na 24.188 bodů.
