Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani úměrný“ svobodě projevu a komunikace. Ačkoli uznávají ústavní požadavek na ochranu nejlepších zájmů dítěte, v rozhodnutí poukazují na skutečnost, že tento velmi široký zákaz „se může vztahovat na služby on-line komunikace, u nichž nejsou prokázána rizika pro zdraví a bezpečnost nezletilých“.
Konec dětského scrollování. Francie jako první zakázala sociální sítě |
„Zákazem přístupu nezletilých mladších 15 let k určitým on-line službám zákon ze své podstaty vyžaduje, aby každá osoba, a to i dospělá, před přístupem k nim prokázala svůj věk,“ pokračovala Ústavní rada ve svém rozhodnutí. „Ale protože zákonodárce neupřesnil podmínky a omezení, za nichž musí být takový doklad předložen, nestanovil právní záruky nezbytné k zajištění dodržování těchto požadavků,“ doplnila rada.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na páteční rozhodnutí uložil premiérovi Sébastienu Lecornuovi, aby návrh zákona přepracoval a zohlednil připomínky Ústavní rady, uvedl v prohlášení Elysejský palác. Macron je podle kanceláře prezidenta odhodlán zajistit, aby reforma vstoupila v platnost před jarem 2027, kdy se budou ve Francii konat prezidentské volby. Macron se o třetí funkční období ucházet nemůže, připomíná agentura Reuters.
Nejdůležitější volby v Evropě. Prezidentem Francie chce být už teď 46 kandidátů |
Zákon měl dětem mladším 15 let zamezit v přístupu k sociálním sítím včetně TikToku, Snapchatu či Instagramu, chatovacím aplikacím, jako jsou WhatsApp a Messenger, či k některým on-line videohrám. Netýkal se například on-line encyklopedií a vzdělávacích databází, Ústavní rada však tyto výjimky označila za příliš omezené.
Ústavní rada posuzovala pouze článek 1 zákona, na který bezprostředně po jeho přijetí podaly stížnost některé levicové strany. Nevyjádřila se tak k zákazu používání mobilních telefonů na středních školách od 1. září, který tato legislativa také obsahuje.
