Francouzský prezident Emmanuel Macron pondělní schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině.
Schůze se zúčastnili šéfové vlád Německa, Británie, Dánska, Nizozemska, Polska, Itálie či Španělska. Takový formát jednání však vyvolal kritiku některých evropských zemí.
Podle Macrona je nutné dojednat „silný a trvalý mír na Ukrajině“. Podmínkami pro dosažení takového míru jsou podle Macrona ukončení agrese ze strany Ruska a „silné a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajince“. „Jinak hrozí, že toto příměří skončí jako dohody z Minsku,“ dodal francouzský prezident.
After bringing together several European leaders, I have just spoken with President @realDonaldTrump and then with President @ZelenskyyUa.
We seek a strong and lasting peace in Ukraine. To achieve this, Russia must end its aggression, and this must be accompanied by strong… https://t.co/JHVG06WqNR
Jednou z možností, jak zajistit bezpečnostní záruky, je vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Jednání v Paříži však ukázalo, že nad tím není mezi vůdci hlavních evropských zemí shoda. Za předčasnou úvahu to označil německý kancléř Olaf Scholz a podobně se vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
„Jsme přesvědčení, že Evropané musí investovat lépe, více a společně do své bezpečnosti a obrany,“ uvedl dále Macron, který vyzval evropské země, aby jednaly rychle. Potřebu více investovat do obrany zdůraznili i někteří další účastníci jednání v Paříži, například polský premiér Donald Tusk.
