„Mohli jsme zemřít,“ napsal starosta Morez v rezignačním dopise, který podal poté, co jeho neznámí útočníci zapálili jeho dům. Oheň zničil budovu a dvě u ní zaparkovaná auta. Jeho rodina vyvázla bez úhony, starosta se nicméně rozhodl po 32 letech opustit své město a odejít.
Saint-Brevin ležící v regionu Pays de la Loire na západě Francie hostí migranty od roku 2016, kdy byl zrušen uprchlický tábor blízko Calais přezdívaný „džungle“. „Nikdy jsme neměli ten nejmenší problém,“ říká Morez o soužití s migranty.
Plán přesunout zdejší azylové středisko blíže k základní škole ale ve městě vyvolal řadu protestů, v jejichž čele jsou krajně pravicové skupiny. Starosta bez politické příslušnosti tíhnoucí k pravici uvedl, že od té doby čelí řadě výhrůžek.
Ačkoliv opakovaně žádal o pomoc, nedostalo se mu od státu žádné podpory. Právě tento nedostatek líčí jako jeden z ústředních důvodů, proč odchází.
Státní tajemnice pro venkovské záležitosti Dominique Faureová odmítá, že by stát nechal starostu bez ochrany. Tvrdí, že zavedli pravidelné policejní kontroly před jeho domem a podnikli další kroky k tomu, aby bezpečnostní orgány mohly okamžitě zasáhnout. Podle deníku Libération ale tato opatření stát učinil až poté, co žháři starostovi vypálili dům.
Výhrůžky, poškozené brzdy...
Morezovo vyjádření a kritika chybějící podpory ze strany státu pak spustily lavinu příběhů dalších starostů. Starostka Plougrescantu na pobřeží Bretaně Anne-Françoise Piedalluová minulý týden podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který záměrně poškodil brzdy jejího osobního automobilu. Když chtěla vyrazit v pondělí 8. května na pietní akci, při sešlápnutí brzdový pedál nekladl odpor. Automechanik pak konstatoval, že někdo záměrně přestřihl lanka. Starostka obce o 1200 obyvatelích kriminalistům sdělila, že už v minulosti někdo povolil šrouby na předním kole jejího automobilu.
V obci Dreux ležící asi 80 kilometrů západně od Paříže starosta Pierre-Frédéric Billet a jeho rodina loni na podzim čelili opakovaným výhrůžkám smrtí. Ministr vnitra Gérald Darmanin tehdy velmi rychle reagoval a nabídl mu nepřetržitou policejní ochranu. Billet kvůli praktičnosti a nízkému věku svých dětí zvolil mírnější verzi opatření. Navzdory riziku se rozhodl zůstat ve funkci.
Sdružení starostů sdělilo listu Le Parisien, že za rok 2022 eviduje asi 1500 útoků, což je o 15 procent více než o rok dříve. Polovina těchto útoků byly urážky, 40 procent byly výhrůžky a 10 procent bylo „úmyslné násilí“.
Ve Francii burcovaly proti vládě statisíce, do akce povolali 12 tisíc policistů |
Podle portálu France24 starosty nejvíce znepokojují násilnosti, které nemají ideologické pozadí. Juliena Luyu starostu Firminy v regionu Auvergne-Rhône-Alpes napadla skupina mladých dealerů drog poté, co jim zakázal rozdělat oheň. Vrhli se na něj s kameny a železnými tyčemi, poranili mu loket.
Vybíjená frustrace
Podle politologa Bruna Cautrèse z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) francouzská společnost stále silněji pociťuje nejistotu z celkového vývoje země i světa a vykazuje rostoucí nedůvěru k státním institucím, což se například projevilo v protestech takzvaných žlutých vest, během covidové krize či nedávno při demonstracích pro změnám v penzijním zákoně. Frustraci si pak někteří lidé vybíjejí na starostech.
Šéfové obcí tak čelí lidem, kteří „toho více a více požadují“ a „jsou frustrovanější a frustrovanější, když to nedostanou“, dodává odborník.
Vláda slíbila zlepšit ochranu volených úředníků, v pátek oznámila vznik analytického centra, které by mělo zkoumat násilnosti páchané proti starostům. Morez by se ve středu měl setkat s premiérkou Élisabeth Borneovou.