Má jej současný prezident Emmanuel Macron a dalších pět z jeho šesti předchůdců: absolutorium z Pařížského institutu politických věd, běžně označovaného jako Sciences Po. Tedy z jedné ze špičkových francouzských univerzit, z níž vychází velká část elity země.
Každý, kdo chtěl něco znamenat v politice, byznysu nebo médiích, potřeboval alespoň část svého studia strávit na Sciences Po. Ze sedmi posledních prezidentů ji nedokončil jen Nicolas Sarkozy – kvůli problémům s angličtinou.
Nyní chce Sciences Po zásadně změnit systém svého fungování. Ve snaze přiblížit špičkové vzdělávání širším řadám studentů z různých sociálních vrstev plánuje zrušit klasické přijímací řízení.
Dosud byly přijímačky na Sciences Po a další elitní univerzity jakýmsi přechodovým rituálem pro studenty z vyšší střední třídy. Aby v nich měli šanci uspět, většinou si k tomu platili přípravný rok, v přepočtu zhruba za 50 tisíc korun ročně.
Podle studie z loňského roku téměř tři čtvrtiny (70 procent) přijatých uchazečů pocházely z „vyššího socioprofesního zázemí“, což reprezentuje 18 procent populace. A to se má změnit.
Vystudoval elitní francouzskou školu pro úředníky. Český stát ho nechtěl |
Zrušení stávající podoby přijímacích zkoušek má zvýšit společenskou mobilitu a usnadnit mladým ze znevýhodněných poměrů, aby i oni mohli na škole studovat. Nově proto má k přijetí stačit maturitní vysvědčení, závěrečná zkouška ze základní školy a pohovor na dálku přes video.
„Chceme vytvořit přehlednější, spravedlivější a efektivnější vzdělávací systém tak, aby podporoval diverzitu,“ řekl ředitel Sciences Po Fréderic Mion. „Chceme zavést i další přijímací kritéria, než jen ta akademická: a to otevřenost v myšlení, důslednost, vynalézavost a odolnost,“ dodal Mion.
Toto opatření ve francouzském vzdělávacím systému nezůstane jediné. Podobné změny jako na Sciences Po mají následovat i na dalších elitních školách: na technické École Polytechnique a na École Normale Supérieure, zaměřené na výuku společenských věd.
Na fotce studentů ve Francii přibyli černoši, tváře jiných ztmavly |
Letos na jaře Macron také oznámil, že zruší extrémně výběrovou École Nationale d’Administration, známou pod zkratkou ENA, z níž vycházejí vrcholní státní úředníci. Je podle něj „mimo kontakt s realitou“.
Ani nový model zkoušek pomocí pohovoru přes video však není vítán jednomyslně. „Není o nic méně diskriminující než psaný test. Uchazeči musí být schopni souvislého projevu, musí předložit jasné myšlenky a vědět, o čem mluví,“ říká socioložka Annabelle Allouchová.
Cynik by dodal: o to snad ve vyšším vzdělávání jde.
