Když Emmanuel Macron v květnu 2017 hrdě kráčel coby vítěz prezidentských voleb směrem ke svému prvnímu projevu, experti ho vyzdvihovali jako muže, který má ekonomické otázky v malíku. Pyšnit se mohl kariérou bankéře ve špičkové společnosti Rothschild & Co.. Plány měl tehdy smělé: do Francie hodlal přilákat velké zahraniční firmy, plánoval snížit rozhazování peněz ze státního rozpočtu, což by mu umožnilo následně snížit daně. O sedm let později je jeho pověst v troskách.
Umaštěné sestavování vlády pomiňme, aktuálně ji vede premiér Michel Barnier a zahlazování ekonomických škod leží na jeho bedrech. Ve čtvrtek představený návrh rozpočtu je bez přehánění drastický a veřejnosti se líbit nebude. Příjmy do státního rozpočtu chce premiér získat zejména u největších firem a bohatých občanů.
EU může do dvou až tří let skončit, jsme přeregulovaní, varuje Macron![]() |
Zhruba 400 společností by mělo ze svých zisků dva roky platit „výjimečné odvody“, uvedl Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v Národním shromáždění. Zadlužení Francie přesto dál poroste, jen mírnějším tempem. Vláda věří, že speciálním zatížením firem s obratem přes jednu miliardu eur (25,3 miliardy korun) získá do rozpočtu v příštím roce osm miliard eur (202,8 miliardy korun) a v roce 2026 další čtyři miliardy eur (101,4 miliardy korun).
Dočasný a mimořádný příspěvek by měly platit i domácnosti, které mají roční příjem nad 500 tisíc eur (12,6 milionu korun) nebo jednotlivci s příjmy přesahujícími 250 tisíc eur (6,3 milionu korun). Podle odhadů vlády se opatření týká asi 65 tisíc domácností.
Francie chystá zvýšení daní pro bohaté. Odborníci varují před vlnou emigrací![]() |
Středopravicová vláda si stanovila cíl snížit schodek o 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč), aby nepřekročil šest procent HDP. Právě nad touto hranicí by byla Francie vystavena výtkám Evropské unie pro nadměrný schodek. Barnier chce také zrušit 2200 pracovních míst státních zaměstnanců, zejména ve školství. Úspory by přinesl i návrh na oddálení valorizace starobních důvodů o šest měsíců.
Tvrdý odpor nepřátel i zhrzených spojenců
Plány to jsou smělé, otázkou zůstává, zda návrh rozpočtu projde hlasováním v roztříštěném parlamentu. Barnierův kabinet se opírá jen o hlasy asi třetiny poslanců, dalšími velkými silami jsou krajně pravicový tábor Národního sdružení (RN) a levicová koalice. A jejich zástupci příliš vstřícní nebudou, jak ukazuje ostrá kritika ze strany RN.
Někdejší předsedkyně strany Marine Le Penová se již nechala slyšet, že za současnou bídnou ekonomickou situaci je osobně odpovědný právě Macron. „Zruinovali Francii a lhali všem občanům. Finanční Mozart ukázal, že je v ekonomických otázkách zcela nekompetentní,“ uvedla s odkazem na francouzského prezidenta.
Od úhlavní rivalky je kritika pochopitelná, do Macrona se však pustil i Édouard Philippe, který pod ním sloužil coby premiér během prvního mandátu, píše Le Point. Philippe je jedním z favoritů v prezidentských volbách v roce 2027 a současnou situaci se snaží obrátit ve svůj prospěch. Upozorňuje, že Elysejský palác lže veřejnosti a snaží se zakrývat bezprecedentní úroveň státního dluhu. „Už jim nikdo nevěří,“ prohlásil ohledně aktuální plánů na sražení deficitu. Přidávají se i experti francouzské centrální banky.
Anatomie ekonomického pádu
Macron přitom do úřadu vstupoval úspěšně – až do covidové pandemie držel deficit pod hranicí tří procent HDP, podařilo se mu rovněž snížit úroveň nezaměstnanosti a v souladu se svými sliby přivedl do země i několik významných zahraničních investorů. Ekonomické líbánky, jak trefně poznamenává list Politico, skončily masivními výdaji ze státního rozpočtu po opadnutí covidu.
Francie, stejně jako většina evropských zemí, musela investovat. Podnikatelům kompenzovala ztráty a zařadila se v objemu takto vynaložených peněz na druhé místo za Německo. Stejnou taktiku Macronova administrativa zopakovala během energetické krize po vpádu ruských sil na Ukrajinu. Z dvojité rány se francouzská ekonomika dosud nevzpamatovala.
Podle ekonomů mělo přijít zvýšení daní, Macron však nechtěl znovu zažít situaci z roku 2018, kdy proti jeho plánům poprvé vystoupilo Hnutí žlutých vest během protestů po celé Francii. Letos na jaře ministr financí Bruno Le Maire přišel s takzvaným opravným opatřením na korekci rozpočtu pro rok 2024, jehož součástí byly výdajové škrty a zavedení nových daní. Macron jeho návrh smetl ze stolu, opět z politických důvodů, za rohem tehdy byly volby do Evropského parlamentu.
Taktika, či ústupek? Macron výběrem Barniera vyšel vstříc krajní pravici![]() |
Z těch odešla jeho partaj s poměrně drtivou porážkou na úkor krajní pravice. Macron vyhlásil předčasné parlamentní volby a na tvrdá ekonomická opatření opět nebyl prostor. Zvyšování daní a škrty by byly politickou sebevraždou. Tažení proti krajní pravici prezidentovi vyšlo, ránu však dostal z opačné strany, volby vyhrála levicová koalice.
Tu sestavením vlády nepověřil a po mnohatýdenních průtazích osud země svěřil do rukou Barnierovi. Ten Francii ordinuje ekonomický lék, který měl přijít už před lety. Tehdy by šlo o mírnou proceduru, nyní přijde léčba koňskými dávkami s nejistým výsledkem. Rozpočet v současné podobě projde jen těžko a výsledek bude jediný: prohloubení krize, která může jednoduše přerůst až do rozepře s Bruselem.
7. září 2024 |






















