Na obrázcích, které byly ještě ve středu dopoledne dostupné na sítích, byly koláže žen v šátku a nezahalených žen, ilustrace vždy zobrazovaly polovinu obličeje z každé varianty. Slogan zněl „svoboda v hidžábu“, doplněný byl o text „Jak by byl svět nudný, kdyby byli všichni stejní? Oslavujme rozmanitost, respektujme hidžáb“.
Kampaň se na sociálních sítích objevila ve čtvrtek a zpočátku nevzbudila velký ohlas. Vášnivou diskusi ovšem rozpoutala ve Francii, kde je nošení šátku již zhruba 30 let velmi citlivým tématem. Ve Francii je navíc v plném proudu kampaň před dubnovými prezidentskými volbami, kde k hlavním tématům patří identita, islám a migrace.
„Podporovat nošení šátku jako součást vyjádření identity – tato pozice je diametrálně odlišná od pozice svobody přesvědčení, kterou Francie hájí na všech mezinárodních fórech. Vyjádřili jsme svůj nesouhlas, tato kampaň byla stažena,“ napsala na Twitteru francouzská náměstkyně ministra školství Sarah El Haïryová.
„Samozřejmě že hájíme svobodu přesvědčení, sekularismus, náboženskou svobodu, ale toto video to neobhajuje; toto video obhajuje hidžáb jako prvek identity,“ sdělila El Haïryová stanici LCI.
Od kampaně se prostřednictvím svého mluvčího Gabriela Attala distancovala také francouzská vláda. Francie je podle Attala jediná země, která vyzvala Radu ke stažení kampaně, a „francouzská vláda o kampani nebyla (předem) informována (...) a samozřejmě s ní nesouhlasí“.
Francouzská pravice chce zákaz hidžábů na školních výletech, vláda je proti |
Rada Evropy po výtkách Paříže kampaň stáhla a uvedla, že bude hledat vhodnější způsob prezentace projektu na podporu rozmanitosti, jehož byly koláže a videa součástí. Na projektu Rada Evropy spolupracuje s Evropskou komisí.
Evropská unie financovala projekt proti nenávistným projevům částkou 340 000 eur (8,7 milionu Kč), sdělil agentuře DPA mluvčí Evropské komise. Než budete soudit celý projekt, musíte se podívat na všechny jeho části, dodal mluvčí.
Rada Evropy se sídlem ve francouzském Štrasburku je spolu s Evropským soudem pro lidská práva odpovědná za ochranu lidských práv ve 47 členských státech. Ani jedna z institucí není orgánem Evropské unie.