Čtyřiapadesátiletá Pécresseová o sobě říká, že je z „jedné třetiny Thatcherová a ze dvou třetin Merkelová“. Kandiduje poprvé a je historicky první ženou na kandidátce gaullistické strany Republikáni do prezidentských voleb.
Předsedkyně regionální rady oblasti Île-de-France se narodila se 14. července 1967 v Neuilly-sur-Seine. Vystudovala ekonomii, absolvovala také prestižní francouzskou politickou školu ENA. V letech 1992 až 1998 vyučovala na škole Sciences Po, v letech 1992 až 2015 působila ve francouzské Státní radě.
Ta má ve Francii funkci správního soudu a zároveň poradního orgánu exekutivy pro právní záležitosti. Zkušenosti má Pécresseová i z práce ve vládě, od roku 2007 totiž čtyři roky vedla ministerstvo pro vysoké školy a výzkum a poté byla rok ministryní pro rozpočet a mluvčí vlády. V letech 2002 až 2007 a pak znovu v letech 2012 až 2016 poslankyní.
Ve druhém kole primárek Republikánů na konci loňského roku porazila svého, o něco méně umírněného rivala Érika Ciottiho a její hvězda začala stoupat. V kampani Pécresseová například slibovala, že sníží počet povolení k pobytu pro migranty ze zemí mimo Evropskou unii na polovinu nebo zakáže muslimské šátky ženám ve chvílích, kdy doprovázejí své děti na školní výlet.
Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvMluvilo se o tom, že politička může oslovit středopravé voliče, na kterých velmi závisí současný prezident Emmanuel Macron. Byť loni jí průzkumy veřejného mínění dávaly maximálně 11 procent hlasů, a tudíž nulovou šanci dostat se do druhého kola voleb, v lednu přišel obrat.
Podle tehdejších průzkumů se Pécresseová přetahovala o druhé místo s šéfkou krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou a měla šanci porazit Macrona ve druhém kole.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Republikánka podle svých spolupracovníků „sjednotila pravici a navíc působí důvěryhodně, odvážně a upřímně“. Výraznou pozornost na sebe strhla, když v diskusním pořadu stanice BFMTV konfrontovala moderátora Jeana-Jacquese Bourdina, který je obviněný ze sexuálního napadení.
S pokračující kampaní se znovu vyjádřila také k imigrantům. „Přišel čas vyčistit některé čtvrti, pronásledovat vůdce gangů, otrapy, zločince, dealery. Právě ty je potřeba nahánět a potrestat a odebrat jim občanství,“ prohlásila. „Mezi přistěhovalectvím a kriminalitou je spojitost,“ dodala na setkání před zhruba pěti sty stoupenci na jihu Francie, kde jsou problémy kolem přistěhovalců mnohdy citelnější než jinde.
Uškodila jí „velká výměna“
„Macronovi podporovatelé už nikdy neútočí na Marine Le Penovou,“ řekl europoslanec za Republikány a bývalý ministr pro migraci Brice Hortefeux deníku Le Monde. „Macronovým zájmem je především všude útočit na Valérii Pécresseovou, protože pochopil, že právě od ní přichází nebezpečí, zatímco ostatní kandidáti jsou jeho životní pojistkou. Ostatní kandidáti jsou jen diváci,“ byl přesvědčen Hortefeux.
V únoru pak Pécresseová sklidila první výraznou kritiku. A to za termín velká výměna (grand remplacement), který použila na svém mítinku a který je spojován se silně nacionalistickými konspiračními teoriemi. Stoupenci teorie velké výměny jsou přesvědčeni, že v Evropě na popud vládnoucích elit dochází k cílené postupné výměně původního evropského obyvatelstva za migranty zejména ze severní Afriky i jiných částí světa.
Některé čtvrti musíme vyčistit. Francouzští politici před volbami přitvrzují |
Teorii formuloval soudobý francouzský filozof Renaud Camus, který ji považuje za konstatování skutečnosti, a nikoliv teorii. Tak jako tak se svými slovy tehdy Pécresseová připojila k dalšímu prezidentskému kandidátovi Éricu Zemmourovi, který o velké výměně mluví už léta.
Politička se hájila, že chtěla vyjádřit nesouhlas s teoriemi, které hlásají krajně pravicoví politici, ale byla špatně pochopena. Podle agentury AFP spor o jediný termín ukázal, jak úzký manévrovací prostor Pécresseová v kampani měla.
Na krajní pravici je totiž matadorka Marine Le Penová z Národního sdružení a nováček letošní kampaně Zemmour, střed politického spektra pak patří současnému prezidentu Macronovi. Pécresseová se tak snažila oslovit voliče mezi oběma těmito tábory a přetáhnout část jejich podporovatelů.
Pécresseová po první vlně kritiky uvedla, že spíše než „velká řečnice“ je pilná a „pracovitá“. Zdatných rétorů je podle ní v kampani dost, ale jsou potřeba i lidé, kteří nejen mluví, ale i konají.
Na konci března už však průzkumy ukazovaly, že jak rychle hvězda Pécresseové vylétla, tak rychle také pohasla. Společně s dalším někdejším favoritem Éricem Zemmourem už měla jen kolem deseti procent hlasů.
