Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvDo prvního kola francouzských prezidentských voleb zbývá 20 dní a preference současné hlavy státu Emmanuela Macrona se už dva týdny drží na stabilní úrovni.
Nárůst podpory zaznamenal levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon a představitelka krajní pravice Marine Le Penová. Vyplývá to z průzkumu agentury Elabe pro stanici BFM TV.
Macronovi před dvěma týdny velmi narostla podpora díky jeho roli v diplomatických jednáních po ruské invazi na Ukrajinu. Během dvou týdnů si připsal okolo osmi procentních bodů, část ale později ztratil. Úterní průzkum Elabe mu dává 27,5 procenta, pondělní průzkum agentury Ifop-Fiducial mu přiznával 28 procent.
Krajně pravicová politička Le Penová má podle Elabe šanci získat v prvním kole 20 procent hlasů, skončila by druhá, a spolu s Macronem by tak postoupila do druhého kola. V něm by ji ovšem Macron podle aktuálních průzkumů porazil.
Za růstem jejích preferencí jsou podle AFP její zkušenosti, které dokáže dobře zúročit, a také přílišná radikálnost dalšího kandidáta krajní pravice Érika Zemmoura. Le Penové zjevně příliš neuškodil ani odchod její neteře Marion Maréchalové do Zemmourova tábora.
„Brutální“ rozkol nacionalistů ve Francii. Neteř Le Penové stojí za Zemmourem![]() |
Le Penová kandiduje na francouzskou prezidentku již potřetí. V letošní kampani, v níž je Macron podle médií téměř neviditelný, se účastní mnoha debat a setkání. Staví se do role státnice a vystupuje s rétorikou, která odpovídá spíše obhajobě mandátu než kandidatuře představitelky opozice.
Mélenchon chce vyšší mzdy a zmrazení cen
Lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie Mélenchon patřil ze začátku kampaně k nevýrazným kandidátům a v průzkumech sbíral jen jednotky procent hlasů. V posledních dnech je ale pro stále více dotazovaných první volbou a průzkum agentury Elabe mu dává 15 procent, což jej řadí na třetí místo.
Mélenchon kandidoval i v posledních volbách v roce 2017, kdy získal 19 procent hlasů. Jeho voliči jsou věrní, 57 procent těch, kteří ho volili před pěti lety, by mu dalo hlas i letos, uvedla BFM TV.
Levicový politik, který se o post prezidenta ucházel už v roce 2012, je častým a hlasitým kritikem kroků francouzské vlády v boji s koronavirem. Letos v rámci kampaně navrhuje snížit věk odchodu do důchodu, zvýšit minimální mzdu a zmrazit ceny potravin nebo pohonných hmot.
Macron si 20 dní před volbami drží náskok, posiluje Le Penová a Mélenchon |
V roce 2019 dostal Mélenchon tříměsíční podmíněný trest a peněžitou pokutu za vyhrožování státním úředníkům, kteří vyšetřovali údajné finanční nesrovnalosti v jeho straně.
Francouzské prezidentské volby 2022
Sledovat další díly na iDNES.tvZemmour a Pécresseová ztrácí
Zemmour a kandidátka pravicových Republikánů Valérie Pécresseová, kteří měli zhruba před měsícem poměrně reálné šance na postup do druhého kola, teď naopak ztrácí přízeň voličů. Oba mají v průzkumu zhruba deset procent preferencí, propad Pécresseové je ještě rychlejší než Zemmourův.
Přes hranici pěti procent preferencí už se nedostal zelený kandidát Yannick Jadot ani komunista Fabien Roussel. Na samém chvostu je socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová, kterou by teď volilo jen 1,5 procenta Francouzů.
Pro postup do druhého kola bude letos nejspíš stačit méně než 20 procent hlasů, což by bylo nejméně za dlouhé roky.
Macron rozjel kampaň, nevyloučil cestu do Kyjeva po vzoru Fialy |
Obvykle prochází kandidáti s více než 25 procenty hlasů. V roce 2002 ale postoupil Jacques Chirac s necelými 20 procenty a Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Penové, s 16,8 procenty.
První kolo prezidentských voleb se koná 10. dubna. Pokud žádný z kandidátů nezíská absolutní většinu, druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 24. dubna.
Korsika truchlí za Colonnu
Kromě války na Ukrajině či rostoucích cen zasáhla do kampaně také vyhrocená situace na Korsice, kde se v uplynulých týdnech konaly protesty poté, co korsického nacionalistu Yvana Colonnu pobodal ve věznici v Arles spoluvězeň. V pondělí Colonna zemřel.
Zemřel korsický nacionalista Colonna. Jeho napadení vyvolalo nepokoje![]() |
Na Korsice den po jeho smrti panoval klid. V ulicích se během noci objevily nápisy, které ho oslavují. Schody před katedrálou v Ajacciu pokryly svíčky a v okolí vlají korsické vlajky; středoškoláci pořádají vzpomínkové pochody. Politici vyzývají ke klidu, obávají se nových násilností.
Colonna si odpykával doživotní trest za vraždu prefekta Claudea Érignaca z roku 1998, vinu vždy odmítal.
Francouzská vláda vyzvala „ke klidu a k dialogu“. Její mluvčí Gabriel Attal také slíbil vyšetření Colonnova napadení a okolností, které k němu vedly. Připustil „vážnou dysfunkci“ v systému vězeňské správy. Zopakoval také dřívější slib ministra vnitra Géralda Darmanina, že v dubnu začnou jednání o větší autonomii pro Korsiku, ale trval na tom, že ostrov zůstane i nadále součástí Francie, uvedla stanice France 24.