Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice. Členové Socialistické strany budou teprve vybírat, kterého kandidáta podpoří. Jediným soupeřem Hidalgové je zatím bývalý ministr zemědělství Stéphane Le Foll. Ve francouzském stranickém spektru se na levici řadí také Zelení, jejichž podporu bude muset jakýkoliv socialistický kandidát získat, aby měl vůbec šanci na postup do druhého kola.
Aktuální průzkumy 62leté političce přisuzují podporu sedmi až devíti procent Francouzů, což ji neřadí mezi favority. Socialistická strana zažila masivní propad popularity před volbami v roce 2017, tehdy její kandidát Benoît Hamon získal pouhých šest procent hlasů a nepostoupil do druhého kola.
Prezidentské volby se ve Francii uskuteční v dubnu příštího roku. Hlavními kandidáty na postup do druhého kola je současný prezident Emmanuel Macron a šéfka krajní pravice Marine Le Penová, které by teď volilo přes 20 procent Francouzů. Právě tito dva politici se střetli ve druhém kole i v posledních volbách v roce 2017. Macron tehdy získal prakticky dvakrát více hlasů než Le Penová.
Hidalgová stojí v čele Paříže od roku 2014 jako první žena v historii. Získala si zde pověst bojovnice za životní prostředí. Během jejího působení vznikly kilometry cyklostezek, z nábřeží zmizela auta a staly se z nich pěší zóny a naposledy se maximální rychlost pro auta po celém městě snížila na 30 kilometrů v hodině.
Paříž snížila rychlost, bude se jezdit maximálně 30 kilometrů v hodině |
Své působení v čele metropole v rozhovoru s britským listem The Guardian přirovnala ke kormidlování katamaránu v bouři. Během let v čele Paříže řešila dopad teroristických útoků v roce 2015, požár katedrály Notre-Dame nebo demonstrace hnutí žlutých vest, které v letech 2018 a 2019 protestovalo zprvu proti zdražování pohonných hmot a bydlení.
Hidalgová ve svém projevu řekla, že hlavním tématem jejího možného funkčního období bude respekt k planetě a lidská důstojnost. Učitelům, zdravotním sestrám, policii a hasičům nabídla perspektivu zvýšení mezd. Úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona obvinila z rozdělování společnosti.
Starostka Paříže se rozhodla zahájit svou kampaň mimo hlavní město, aby tak navázala vztah i s dalšími částmi země a nebyla spojována jen s metropolí. Konkrétní místo, kde svou kandidaturu oznámí, sdělila novinářům až v sobotu pozdě večer kvůli oprávněným obavám z účasti nevítaných hostů. Její projev provázely nesouhlasné výkřiky a zvukový doprovod desítek jejích odpůrců, kteří neváhali přijít na místo setkání.
Do boje jde i „pan brexit“ Barnier
Hidalgová není první výraznou osobností, která už se do klání o Elysejský palác přihlásila. Na konci srpna ohlásil kandidaturu v prezidentských primárkách pravicové strany Republikáni (LR) bývalý vyjednavač Evropské unie o brexitu či eurokomisař Michel Barnier.
Stal se čtvrtým kandidátem, který se v LR přihlásil do vnitrostranického souboje. Předním oznámili svou ambici ucházet se o prezidentskou funkci Valérie Pécresseová, nynější předsedkyně regionální rady regionu Île-de-France a několikanásobná bývalá ministryně, bývalý europoslanec Philippe Juvin a poslanec a šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes Éric Ciotti.
Pět let do Francie nepusťme migranty. Pan brexit vyzve Macrona, spekuluje se |
„Rozhodl jsem se být kandidátem pro prezidentské volby v dubnu příštího roku,“ prohlásil Barnier v Lac du Bourget v Savojsku. „Důležité je sjednotit pravici, střed,“ prohlásil v pořadu 20 heures televize TF1 a dodal, že se chce rovněž soustředit na problémy migrace či pracovního trhu a na oživení ekonomiky.
Dalším pravicovým kandidátem je Xavier Bertrand, jenž vede region Hauts-de-France. Ten však členem Republikánů není, ze strany odešel v roce 2017.
Macron v Marseille
Jako součást předvolební kampaně byla ve Francii hodnocena i třídenní návštěva Emmanuela Macron v Marseille. Na počátku září tam přijel představit svůj strategický plán obnovy města věnující se bezpečnosti, školství, bydlení nebo dopravě. Třídenní cesta byla jeho nejdelší výpravou na jediné místo za celý jeho pětiletý mandát.
Opozice prezidenta vinila z oportunismu a nešetřila kritikou. Po příjezdu na Macrona navíc čekalo několik demonstrantů, kteří skandovali požadavek na jeho demisi.
„Současná vláda si neuvědomila rozsah nebezpečí v zemi, nejen v Marseille,“ prohlásil Barnier. V rozhovoru se stanicí LCI kritizoval průtahy ve zřizování speciální protidrogové prokuratury v Marseille nebo v posílení místní policie. Vysmíval se také Macronově vizi, že z Marseille udělá francouzské technologické centrum po vzoru kalifornského Sillicon Valley. Podle Barniera se z něj stává spíše Bronx, kriminalitou nechvalně proslulá čtvrť New Yorku.
Nejhlasitější kritika se na prezidenta Macrona snesla od představitelů krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). „Prezident se přijel předvádět do Marseille, města jež on sám a jeho předchůdci vědomě opustili a nechali ho napospas chátře. Toto město je smutnou ukázkou toho, jak může náš stát vypadat za pár let, pokud nezačneme něco dělat,“ uvedl europoslanec za RN Nicolas Bay.
13. listopadu 2017 |
