„Náš kolosální dluh je skutečným Damoklovým mečem,“ upozornil Barnier podle agentury AFP s tím, že neopatrnost nyní může francouzské finance a tedy i celou zemi dostat „na okraj propasti“. Podle francouzského statistického úřadu se veřejný dluh země mezi dubnem a červnem letošního roku zvýšil na 112 procent hrubého domácího produktu, schodek veřejných financí by se bez zásahů nové vlády mohl letos dostat nad šest procent HDP.
Francie proto, stejně jako další země EU, jejichž rozpočty neodpovídají unijním pravidlům, čelí tlaku ze strany Evropské komise, aby své zadlužení snížila. Zvyšování daní by však šlo proti fiskální politice prezidenta Emmanuela Macrona, který důsledně daně naopak snižoval, dokud měl vládu s jasnou většinou v parlamentu. To se změnilo po parlamentních volbách, které Macron svolal na červen.
V Národním shromáždění se utvořily tři hlavní bloky, z nichž žádný nemá dost poslanců na samostatnou vládu. Barnier, kterého Macron jmenoval premiérem minulý měsíc, tak bude muset při prosazování jednotlivých politických návrhů vytvářet spojenectví.
Krotil Brity, teď musí zklidnit Francii. Macron svěřil vládu exministrovi Barnierovi |
Třiasedmdesátiletý Barnier naznačil, že Francouze čeká utahování opasků a vyšší daně. „Musíme si vystačit s málem,“ upozornil nový šéf vlády a ohlásil zvláštní zdanění nejbohatších. Podle agentury AP však nespecifikoval, koho se bude týkat. Kromě toho Barnier řekl, že budou dodatečné příspěvky vyžadovány od velkých společností s velkými zisky.
Francouzský premiér zároveň chce s odbory znovu jednat o penzijním systému. Už dříve prosazené změny, týkající se například zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, se přitom setkaly s odporem a vedly k rozsáhlým protestům v ulicích. Barnier slíbil, že bude navrhovat „rozumné a spravedlivé“ drobné úpravy penzijního zákona. Mezi konkrétními opatřeními, které chce vláda provést, je zvýšení minimální mzdy o dvě procenta od 1. listopadu.
Část lidí, která dnes při demonstracích odborů vyšla do ulic protestovat proti důchodové reformě, se vůči nové vládě vymezovala. „Dobře víme, že pravice bude chtít udělat škrty a dále sníží prostředky pro školství,“ řekla deníku Le Monde účastnice demonstrace v Paříží, která je učitelkou na střední škole. Podle policie se demonstrací v celé Francii zúčastnilo na 95 000 lidí, odborová konfederace CGT mluví o 170 000 účastníků.
Nová francouzská vláda přitvrzuje. Po vraždě dívky zpřísní imigrační pravidla |
Barnierovi vyjádřili v rozpravě podporu poslanci stran, které se účastní vlády. Naopak představitelé levicové Nové lidové fronty, která ve volbách získala nejvíce mandátů, vládu kritizovali za to, že nerespektuje volební výsledky. „My jsme vyhráli volby a my máme vládnout,“ řekla poslankyně za stranu Nepodrobená Francie Mathilde Panotová. Levicoví poslanci také vládu kritizovali, že využívá nepřímé podpory krajně pravicové strany Národní sdružení (RN).
„Odmítáme a priori vyjádřit nedůvěru vládě,“ řekla v parlamentu vůdkyně RN Marine Le Penová. Aby krajní pravice nepřidala své hlasy k levici, která ohlásila vyvolání hlasování o nedůvěře nové vládě, Le Penová zmínila tři podmínky, mimo jiné schválení přísnějšího migračního zákona na začátku příštího roku.
Taktika, či ústupek? Macron výběrem Barniera vyšel vstříc krajní pravici |
Barnier mimo jiné poslance ujistil, že Francie bude usilovat o investice do jaderného energetického sektoru, včetně tlakovodních jaderných reaktorů. „Budeme rozhodní ve svém úsilí o rozvoj jaderné energetiky, zvláště pokud jde o nové reaktory a obnovitelnou energii,“ řekl.
Premiér hovořil také o dalších vnitropolitických i zahraničněpolitických tématech. Zdůraznil například, že Francie musí lépe kontrolovat své hranice. „Už nedokážeme uspokojivě řídit naši imigrační politiku,“ prohlásil bývalý unijní vyjednavač pro brexit. Naznačil, že Francie zváží, zda učiní podobný krok jako Německo, které kontroluje své hranice uvnitř schengenského prostoru, aniž by tím narušilo unijní pravidla.
Pokud jde o aktuální zahraničněpolitická témata, francouzský premiér slíbil, že Francie bude nadále stát po boku Ukrajiny napadené Ruskem. Bude také pokračovat ve snahách prosadit příměří v Pásmu Gazy a společně s americkými a evropskými spojenci usilovat o zastavení konfliktu v Libanonu.
