AFP cituje nejmenovaný zdroj, podle něhož Macron hodlá „převzít odpovědnost“, pokud Lecornu znovu selže po 48 hodinách v dalších jednáních. Premiér oznámil, že přijímá Macronovu žádost, aby se pokusil najít politické řešení.
Macron na oznámení nového vývoje zprvu veřejně nereagoval. Francouzská média ho zpozorovala při procházce na břehu Seiny a spekulovala, jaká bude jeho reakce poté, co ztratil od předčasných parlamentních voleb 2024 již tři premiéry.
Lecornu po podání demise uvedl, že za současných podmínek není možné vládnout. „Byl jsem připravený ke kompromisu, ale každá politická strana chtěla, aby ostatní strany přijaly celý její program,“ doplnil. Lecornu toto chování označil za stranickou chamtivost způsobenou nadcházejícími prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027.
„Lecornu předložil demisi své vlády prezidentovi republiky, který ji přijal,“ informoval dopoledne prezidentský palác. Opoziční strany již v reakci na nedělní představení nových ministrů vyjádřily zklamání z minimálních změn v kabinetu oproti předchozí vládě a pohrozily vyslovením nedůvěry.
Známá jména. Nový francouzský premiér vsadil převážně na ministry bývalé vlády![]() |
Šéf koaličních Republikánů a staronový ministr vnitra Bruno Retailleau bezprostředně po jmenování nové vlády uvedl, že podle něj její složení neodráží slibované změny a svolal schůzi vedení své strany. Důvodem nespokojenosti byl podle zdrojů AFP především návrat Bruna Le Mairea. Bývalý ministr hospodářství je pro pravicové politiky symbolem zadlužování země za předchozích vlád.
Už v neděli večer tak několik představitelů prezidentovy strany Obnova (Renaissance) zvažovalo možnost, že pravicoví republikáni opustí vládu.
„Pokud se dostaneme do patové situace, budeme se muset vrátit k volebním urnám. Myslím si ale, že existují i jiné možnosti. Jenže o těch možnostech nerozhoduji já,“ uvedl Retailleau ve vysílání televize TF1 poté, co Lecornu podal demisi. Vyzval také Macrona, aby se k pokračující politické krizi co nejdříve vyjádřil.
Zoufalství z cirkusu a tlak na konec Macrona
Končící ministryně životního prostředí Agnès Pannierová-Runacherová vyzvala k zapojení levice do dalších vlád. „Stejně jako mnozí z vás jsem zoufalá z tohoto cirkusu, kde každý hraje svou roli, ale nikdo na sebe nebere zodpovědnost,“ uvedla.
Socialisté (PS) ještě před Lecornuovou demisí uvedli, že pokud nebude obnovena debata o důchodové reformě, budou hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Šéf PS Olivier Faure následně ocenil Lecornuovo rozhodnutí „rezignovat s důstojností a ctí“ a končícího premiéra označil za gaullistu.
„Není pochyb o tom, že premiér neměl žádný manévrovací prostor a že to byl rozhodně Emmanuel Macron, kdo sestavil svou vládu. Bez voleb a rozpuštění Národního shromáždění nemůžeme znovu najít stabilitu,“ sdělil televizi BFMTV šéf krajně pravicového Národního sdružení (RN) Jordan Bardella, který zároveň vyzval k Macronově rezignaci. Rozpuštění parlamentu požaduje také někdejší šéfka RN Marine Le Penová.
Macron jmenoval Lecornua, pátého premiéra za dva roky. Francii čekají bouře |
Lídr krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon uvedl, že po rezignaci Lecornua požaduje okamžité projednání návrhu 104 poslanců na odvolání Macrona.
Macron jmenoval Lecornua do funkce 9. září, jako premiér tak působil pouhých 27 dní. Ve Francii se jeho demisí dále prohlubuje politická nestabilita, po jeho neočekávané a bezprecedentní rezignaci prudce oslabilo euro.
Francouzská politická krize pokračuje po Macronově druhém zvolení do funkce v roce 2022 a po loňských předčasných parlamentních volbách, které vedly k ještě větší roztříštěnosti parlamentu. Lecornu byl pátým Macronovým premiérem za poslední dva roky, když jeho předchůdce François Bayrou neustál na začátku září hlasování o důvěře kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům.

























