Francouzský prezident Emmanuel Macron a francouzský ministr školství Jean...

Francouzský prezident Emmanuel Macron a francouzský ministr školství Jean Michel Blanquer na návštěvě základní školy v Melunu. (26. dubna 2021) | foto: Profimedia.cz

Konec elitářství, studenty prestižních francouzských lyceí vybere algoritmus

  • 144
Dvě nejprestižnější střední školy ve Francii se bouří kvůli kroku kabinetu prezidenta Emmanuela Macrona, jenž je hodlá donutit k přijímání více studentů nepocházejících z prominentních rodin. Vláda totiž zbavila Lyceum Ludvíka Velikého a Lyceum Jindřicha IV. práva rozhodovat o tom, koho přijmou. Výběr bude založen na algoritmu, jenž vláda aplikovala na veřejné instituce.

Tato lycea měla dosud výjimku a své studenty si vybírala sama na základě doporučení učitelů, studijních výsledků žáků či motivačních dopisů. Od září ale bude o přijetí rozhodovat platforma Affelnet řízená ministerstvem školství, jež si klade za cíl snížit velké rozdíly ve výkonu mezi školami.

Ministerstvo podle listu Les Echos aplikuje na uchazeče takzvaný „index sociální pozice“, který zvyšuje šance žáků s rodiči v nižším postavení. O obou lyceích je známo, že jejich studenti pochází často z rodin profesorů, lékařů, právníků či vedoucích státních zaměstnanců.

Ministerstvo chce tak pomocí algoritmu, jenž na pařížských středních školách zavádí od roku 2020, přispět k desegregaci škol. „Cílem reformy je přinést větší transparentnost a větší spravedlnost,“ uvedla Claire Mazeronová, úřednice ministerstva odpovědná za pařížská lycea.

Francouzská vize. Elitní školy budou pro každého a bez přijímacích zkoušek

„Index pomohl snížit segregaci mezi zařízeními o 33 procent ve srovnání s rokem 2020. Úroveň škol je také vyrovnanější,“ řekl Les Echos ekonom Julien Grenet, předseda výboru pro monitorování reformy.

„Hyperselektivita stresuje děti někdy už od mateřské školy,“ dodala Mazeronová. „Nejde o útok na elitu, ale o její rozšíření. Potřebujeme všechny talenty,“ uvedl Christophe Kerrero, rektor Pařížské akademie, která je v metropoli školským správním orgánem.

Deník Los Echos podotýká, že opatření tři měsíce před prezidentskými volbami ve Francii opět rozdmýchalo diskusi nad sociální diverzitou na školách, kterou Macron ve svém programu prosazuje. 

Útočí na dokonalost, zlobí se někteří

Rodiče a učitelé z těchto škol ale tvrdí, že vláda reformou ohrožuje vysoké standardy, pro které jsou instituce synonymem. „Útočí na staletí dokonalosti. Je to jednoduché, všichni jsme tady proti tomu,“ řekl listu Le Figaro soudce Charles Prats ze správní rady Lycea Jindřicha IV.

Francie zarazila genderově neutrální tečky ve slovech. Zaostalé, zuří kritici

„Cíl vyrovnat výkon na všech pařížských lyceích se zdá být snahou o degradaci těchto dvou starověkých zařízení,“ uvedl zdejší učitel Jean-Yves Chevalier.

Lyceum Ludvíka Velikého vzniklo v roce 1562 a je považováno za jednu z nejnáročnějších středních škol ve Francii. Instituce vychovala sedm nositelů Nobelovy ceny a navštěvovali ji tři z posledních sedmi francouzských prezidentů. K jejím absolventům patří například Molière, Voltaire, markýz de Sade nebo Victor Hugo.

Lyceum Jindřicha IV. vzniklo v roce 1796. Škola nabízí základní čtyřleté studium (obdoba druhého stupně základní školy), vlastní tříleté lyceum a několik pomaturitních přípravných tříd pro studium na Grandes Écoles – odborných univerzitách. Studoval zde i sám Macron. K absolventům lycea patřili i Jean-Paul Sartre, René Descartes či Guy de Maupassant.

Téměř polovina studentů na obou školách jsou lidé ve věku devatenácti až dvaceti let, kteří se tu po maturitě připravují na další studium. Přísný výběr těchto studentů zůstane i nadále jen v rukou škol. 

Macron také loni na jaře oznámil, že v rámci zvýšení sociální mobility zruší prestižní vysokou školu École Nationale d’Administration (ENA). 

Škola, na které rovněž sám studoval, podle něj totiž umocňuje elitářství. Nahradí ji nový Institut du Service Public (Institut státní správy), jenž má být „více otevřen rozmanitosti, méně elitářský“ a v souladu s prezidentovou politikou na podporu rovnosti příležitostí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video