Po loňském přesunu kvůli olympijským hrám se vojenská přehlídka vrátila zpět na bulvár Champs Élysées, po kterém se prošlo na sedm tisíc zástupců armády a bezpečnostních sborů, a to nejen francouzských. Diváci měli možnost zhlédnout například pochod finských, belgických a lucemburských vojáků, ale i jednotky indonéské armády. Tu v hledišti sledoval také indonéský prezident Prabowo Subianto, který byl letos nejdůležitějším zahraničním hostem.
Kromě vojáků, četníků, policistů a hasičů se centrem Paříže prošla i cizinecká legie nebo kadeti vybraných škol. Přehlídku pak doplnila vojenská letadla, vozidla a jízdní jednotky. Francouzská armáda chtěla ukázat svou operační důvěryhodnost, připravenost k boji a strategickou solidaritu se svými partnery ve stále brutálnějším světě, píší místní média.
 |
Královskou pevnost Bastilu původně postavili na obranu proti Angličanům. Do historie se však zapsala hlavně rolí, již sehrála během francouzské revoluce o čtyři staletí později. Státní vězení pro odpůrce královského režimu, včetně kritiků francouzského absolutismu, dobyl pařížský lid 14. července 1789.
Pařížané sídlo napadli původně proto, aby získali střelný prach, který jim chyběl do zbraní ukořistěných ve zbrojnici v Invalidovně, a hledali tam také „nelidsky týrané“ politické vězně. Ti tam už ale dávno nebyli, přestože předtím za zdmi trpěl třeba samotný Voltaire. V Bastile se v červenci 1789 nacházelo pouze sedm obyčejných kriminálních zločinců, mezi nimi i pověstný markýz de Sade, odsouzený za týrání.
Pád pevnosti je dnes vnímán jako začátek Velké francouzské revoluce, která ukončila vládu krále Ludvíka XVI. a přinesla konec takzvaného starého režimu. Bastilu samotnou dnes připomínají jen její obrysy v dlažbě, revolucionáři ji totiž začali rozebírat už dva dny po jejím obsazení a na jejím místě vzniklo náměstí Bastily.
„Od roku 1945 nebyla svoboda tak ohrožená“
Macron v předvečer svátku prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků. Francie proto vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje, oznámil šéf Elysejského paláce.
„Od roku 1945 nebyla svoboda nikdy tak ohrožena, nikdy tak vážně,“ řekl Macron v tradičním projevu prezidenta k armádě. „Abychom mohli v tomto světě zůstat svobodní, musí se nás bát. Aby se nás báli, musíme být silní,“ prohlásil. Prezident prý chce usilovat o to, aby Francie v roce 2026 přidala na obranný rozpočet 3,5 miliardy eur a o rok později tři miliardy eur.
V roce 2027, posledním roce jeho druhého funkčního období, by tak měla Francie vynaložit na obranu celkem 64 miliard eur, což představuje dvojnásobek ve srovnání se začátkem Macronova prvního prezidentského mandátu v roce 2017. Původně chtěla Francie takto zdvojnásobit výdaje na obranu do roku 2030, upozorňuje agentura Reuters.
Putin a Macron si po třech letech znovu volali. Probrali Ukrajinu i obilí |
Macron míní, že Francie může najít peníze na další vojenské výdaje na armádu i v době, kdy se snaží snížit masivní zadlužení a uspořit ve státním rozpočtu na příští rok 40 miliard eur. Konzervativní a krajně pravicové strany vyšší výdaje na obranu podporují, zatímco levice vládu viní, že kvůli vojenským výdajům obětuje těžce vydobyté sociální dávky.
„Naše vojenská nezávislost je neoddělitelná od naší finanční nezávislosti,“ řekl Macron. „Ta bude financována prostřednictvím vyšší (hospodářské) aktivity a větší produkce,“ přislíbil prezident, podle nějž je Francie v ohrožení nejen kvůli válce na Ukrajině a napětí na Blízkém východě, ale také proto, že „jistou formu nejistoty vnesly Spojené státy“.
Zmínil také dezinformační online kampaně nejmenovaných zahraničních vlád či propagandistické operace cílené na děti v „době displejů“.
Macron současně nařídil nejvyšším francouzským vojenským představitelům, aby zahájili „strategický dialog“ s evropskými partnery o roli, kterou by při ochraně Evropy mohl hrát francouzský jaderný arzenál. Na spolupráci v otázkách jaderného arzenálu se Paříž v minulých dnech dohodla s Londýnem.
Policie v předvečer svátku zatkla 176 lidí
Francouzské bezpečnostní složky v předvečer státního svátku zatkly v Paříži a jejím okolí 176 lidí, řekl podle listu Le Monde policejní prefekt. Při nočních zásazích zadržely také 15 tisíc kusů zábavní pyrotechniky, která je s oslavami Dne Bastily spojená.
„Byla to velmi aktivní noc, kdy se policie a četníci museli velmi angažovat,“ sdělil prefekt Laurent Nuňez. Ještě loni bylo podle něj zatčených 156. Nuňez ovšem také informoval, že se 11 500 nasazeným policistům a četníkům podařilo násilnosti velmi rychle uklidnit.
Ze 176 zatčení bylo 43 spojeno s použitím zábavní pyrotechniky. Policie provedla přes 250 kontrol vozidel a obchodů, které pyrotechniku prodávají. Prefekt očekává, že státní zastupitelství bude vůči zatčeným velmi tvrdé. Bezpečnostní složky jsou podle něj v pohotovosti i v pondělí, aby zajistily bezpečí vojenské přehlídky a večerních oslav a ohňostrojů. Akcí se podle odhadů účastní desetitisíce lidí.
