Podle českého předsedy vlády, by s tímto centrem chtěly spolupracovat všechny světové galerie. „Já jsem pozval pana generálního ředitele do Prahy, abychom mu všechno ukázali na místě. On totiž v Praze nikdy nebyl. Chceme mu ukázat představy Národní galerie z hlediska rekonstrukce Paláce Kinských na Staroměstském náměstí.“ Dodal, že úvah o místě, kde by něco takového případně mohlo být, je víc. Konkrétní diskuzi povedou pověření experti.
Babiš dodal, že zájem o takovou spolupráci má víc zemí, navíc je to náročné kapacitně i finančně. Vedení centra podle Babiše nápad nezamítlo a je ochotné o něm diskutovat.
Pondělní program předsedy vlády pokračoval přednáškou na škole Sciénce Po (Vysoká škola politických studií). Studentům prezentoval své názory třeba na budoucnost Evropy, Bezpečnostní radu OSN, vracel se k Pařížskému mírovému fóru, zmínil také zbrojení jednotlivých zemí.
Otázky studentů směřovaly na témata jako jsou klimatická změna, V4, vznik ambasády v Jeruzalémě nebo takzvaná dvourychlostní Evropa. Na Babiše se přišli podívat i čeští studenti Sciénce Po. „Samozřejmě se ptali i na různé kontroverzní věci, které se týkají mé osoby. Já jim na všechny otázky odpověděl a pozval jsem je na setkání, v debatě budeme pokračovat doma, pokud přijedou,“ vysvětlil premiér.
Babiš se v rámci své cesty do Paříže sešel také s Frédéricem Oudéaem, který je generálním ředitelem francouzského bankovního domu Société Générale, majitele české Komerční banky. „Probrali jsme jejich názor na naši ekonomiku i na situaci z pohledu investora,“ uvedl Babiš.
Jednal i se šéfem francouzské energetické společnosti Électricité de France (EDF) Jeanem-Bernardem Lévym. EDF se soustředí především na výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách, které jsou ve Francii pilířem energetického trhu. EDF patří podle dřívějších informací mezi šest firem, které se zajímají o výstavbu nových jaderných bloků v Česku.
Z Paříže odletěla česká delegace do italského Palerma na konferenci o Libyi. Podle premiéra Babiše je nutné, aby v Libyi bylo jasné, s kým jednat. V souvislosti zmínil takzvaný Marshallův plán pro Afriku a pro ten jsou podle Babiše severoafrické země (Maroko, Alžírsko, Tunis, Libye, Egypt) stěžejní.
