Dvacetistránkový dokument čeká na schválení premiérem Françoisem Bayrouem. Až dá jeho vláda manuálu zelenou, Francouzi by ho do poštovních schránek měli dostat do léta letošního roku, píše list The Guardian. Rozdělen bude do tří tematických okruhů: jak ochránit sebe a vaše nejbližší, co dělat v případě bezprostředního ohrožení a jak se angažovat v obraně své komunity.
Chybět nebude seznam nejdůležitějších telefonních čísel a rozhlasových stanic i upozornění, aby lidé v případě jaderného útoku nezapomněli utěsnit dveře a všechna okna. Součástí manuálu je výpis toho, co by nemělo chybět v základní výbavě. Francouzi by ve sklepě či v komoře měli mít nachystaných šest litrů vody, tucet konzerv s jídlem, bateriové články, svítilnu, lékárničku s obvazy a paracetamolem.
„Důvodem k distribuci tohoto manuálu je ujištění, aby byli občané připraveni na řadu možných krizí, ať už jde o ty přírodní, technologické, kyberbezpečnostní či válečné,“ uvedla kancelář premiéra pro rozhlasovou stanici Europe 1.
Radiace po pár dnech opadne. Švédsko rozesílá novou brožuru pro případ války |
K podobnému kroku loni přistoupily i severské země. Například Švédsko má v tomto ohledu dlouholetou tradici, brožuru s názvem „Když přijde krize nebo válka“ vydává už od 2. světové války, v listopadu se dočkala nejnovější aktualizace. V podobě seznamů v ní najdeme rady ohledně teroristických útoků, pandemických i environmentálních hrozeb, ale i konvenční války. Pokrývá rovněž psychologické aspekty. Velmi aktuální je sekce zaměřená na případné útoky jadernými zbraněmi.
Extrémní počasí i jaderná hrozba
Švédská publikace pro takový případ radí, že „při útoku jadernými, chemickými i biologickými zbraněmi je nutné se ukrýt stejně jako během standardních náletů“. Nejlepší ochranu poskytují speciální protiletecké kryty. „Po několika dnech se případná radiace po použití jaderných zbraní prudce sníží,“ uvádí (její kompletní podoba ke stažení ve formátu .pdf zde).
S distribucí podobného manuálu začalo rovněž Finsko, kvůli snížení nákladů zvolilo výhradně elektronickou cestu. „Z mého pohledu je to trochu zvláštní. Finové nikdy nezapomněli, že válka je vždy na dohled,“ míní profesor Ilmari Käihkö. Argumentuje tím, že jeho vlast sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, a na válku proto musela být vždy připravena, bez ohledu na celosvětové dění.
A pozadu nezůstávají ani Norové. „Rozeslali jsme 2,2 milionu kopií naší brožury, každá domácnost dostala jednu,“ uvedl Tore Kamfjor z Norského ředitelství pro civilní ochranu. Publikace občany vyzývá, aby byli připraveni na „několik týdnů extrémního počasí, války nebo jiných hrozeb“. Zároveň zde najdou seznam základního vybavení a potravin, ideální zásoby obsahují luštěniny, energetické tyčinky a těstoviny. Nechybí ani jodové tablety pro případ jaderného útoku (kompletní verzi brožury ve formátu .pdf najdete zde).
