Macronova hra vabank. Vláda ubránila důvěru, reformu penzí nutí Francii silou

  15:41aktualizováno  19:40
Francie je kvůli důchodové reformě ve varu. Pařížská policie zakázala protesty na nejproblémovějších místech a podpora prezidenta Emmanuela Macrona je tak nízká, jako byla před čtyřmi lety za rozsáhlých protestů žlutých vest. Vláda nicméně nakonec těsně ustála hlasování o nedůvěře, opozici chybělo devět hlasů.

Francouzská vláda k prosazení reformy penzijního systému, která postupně zvýší věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, neměla do poslední chvíle v dolní komoře zajištěnou většinu. Jako již v minulosti se proto opět rozhodla použít článek 49.3 francouzské ústavy, který jí dává možnost přijmout zákon bez hlasování poslanců. V parlamentu se proto projednával návrh opozice na vyslovení nedůvěry.

Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo celkem 278 poslanců. Chybělo tedy devět hlasů k potřebným 287 nutným k svržení vlády. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který ji umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců.

Ani druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN), neprošel. Ostatní opoziční strany už před hlasováním oznámily, že pro něj nebudou hlasovat. Macronova důchodová reforma tak prošla parlamentem.

Ústavní krok vlády, původně zamýšlený jen pro mimořádné situace, Francouze přiměl k dalším demonstracím. V Paříži jsou zablokované dálnice, dopravci stávkují, stejně jako zaměstnanci v energetice, a kvůli stávkám spaloven a popelářů se v ulicích vrší hromady neodvezených odpadků.

Rozsáhlé demonstrace Francii průběžně zasahují poslední dva měsíce. O víkendu ale protesty proti právě přijaté důchodové reformě dále eskalovaly natolik, že pařížská policie na exponovaných místech vyhlásila zákaz shromažďování.

Francouzští opoziční poslanci protestují proti vládní důchodové reformě, která by zvýšila hranici odchodu do penze pro většinu Francouzů na 64 let. (20. března 2023)

„Vzhledem k vážnému riziku narušení veřejného pořádku a bezpečnosti je zakázáno jakékoli shromáždění na Place de la Concorde a v jeho okolí, jakož i v oblasti Avenue des Champs-Elysées. Lidé, kteří neuposlechnou, budou policií systematicky vyvedeni a mohou být pokutováni,“ uvádí prohlášení pařížské policie. Protesty od konce minulého týdne pokračují kromě Paříže také v ostatních městech po celé zemi.

Hlasování o nedůvěře, násilné protesty. Francie se bouří proti reformě penzí

Po celé zemi bylo o víkendu zatčeno přes 300 lidí, naprostá většina z nich na pařížském Place de la Concorde naproti francouzskému parlamentu. Odbory uvádějí, že na protest proti reformě budou pokračovat ve stávkách, další celostátní protestní akce se má konat ve čtvrtek.

7. března 2023

Macronovi důvěřuje jen čtvrtina Francouzů

Na penzijní reformu doplácí také prezident Emmanuel Macron, jehož podpora je aktuálně nejnižší za poslední čtyři roky, podobně jako v době protestů takzvaných žlutých vest začátkem roku 2019. Podle průzkumu agentury Ifop pro Journal du dimanche je s jeho prací nespokojeno 70 procent voličů. Na podobné hodnotě je také premiérka Élisabeth Borneová, která reformu prosadila.

Paříž přetéká odpadky. Popeláři stávkují proti Macronově reformě penzí

S Macronovou prací je podle průzkumu Ifop spokojeno 28 procent dotázaných, což je o čtyři procentní body méně než před měsícem. Od prosince klesla Macronova popularita o osm procentních bodů, hodnocení premiérky Elisabeth Borneové se nezměnilo a zůstalo na 29 procentech. Nespokojenost s vládou a prezidentem prochází napříč všemi sociálními, věkovými a profesními skupinami.

Protesty podněcují extremisté zleva i zprava

V roce 2017, kdy získal svůj první prezidentský mandát, Emmanuel Macron sliboval nový, konsensuální styl politiky. Ještě loni v červnu mluvil o „novém způsobu vládnutí“ a o reformách, které „nebudou přicházet shora“. Nyní Francii reformuje i proti vůli většiny jejích obyvatel. S reformou penzijního systému jich nesouhlasí 70 procent, tedy téměř tři čtvrtiny.

S rozsáhlými protesty se setkávali i Macronovi předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande. Současné protesty jsou ovšem plné emocí i určité hysterie, podněcované opoziční krajní pravicí a krajní levicí, která je posouvá ještě o úroveň dál.

Davům i poslancům navzdory. Francouzská vláda přijme reformu důchodů bez hlasování

To vše kvůli reformě, která ve své podstatě až tak radikální není. V praxi znamená, že během následujících let až do roku 2030 se věk odchodu do důchodu bude postupně zvyšovat ze současných 62 na 64 let. I za sedm let tedy Francouzi budou odcházet na placený odpočinek stále dříve, než většina Evropanů již nyní.

Současná hysterie kolem důchodů spíše odráží značně rozvrácenou politickou situaci země. Klasická levice a pravice, tedy socialisté a republikáni, již poslední roky v podstatě neexistuje, nebo přinejmenším značně ztratila na své někdejší síle. Na tom měl podíl i Macron svou systematickou dekonstrukcí tradičních stran a založením své centristické strany En Marche, nyní Renaissance. Výrazný podíl moci po posledních parlamentních volbách v loňském roce získalo Národní sdružení coby aktuálně nejsilnější opoziční síla v parlamentu, a na opačném okraji spektra také krajně levicová Nepoddajná Francie.

Ve Francii pokračují protesty, vandalové poničili kancelář šéfa Republikánů

Macronův „nový střed“ není příliš silně politicky etablovaný a oproti předchozím volbám je i ten po posledních volbách značně oslabený. Macron nemá v parlamentu jistou většinu, opozice stále hlasitěji prosazuje své protichůdné zájmy a politická diskuse se stává stále agresivnější a polarizovanější.

Je reforma opravdu tak asociální?

Přitom nezaměstnanost ve Francii pod Macronovým vedením klesla z 9,4 na 7,2 procenta, v případě mladých lidí ještě výrazněji. Podíl na tom má úprava pracovního práva, která rovněž svého času vyvolávala protesty a kontroverze. Za Macronovy vlády se rovněž poprvé ze dlouhé desítky let zvýšily výdaje na státní zdravotnictví, ačkoli k ideálnímu stavu je i zde ještě daleko. Relativně dobře také země díky rozsáhlým podpůrným programům přečkala roky covidové pandemie i nedávné zdražování cen energií.

Důchod až ve čtyřiašedesáti? Francouzi jdou do stávky, odmítají reformu

Tyto úspěchy ovšem Macron ani vláda nedokážou přehledně a jasně prezentovat. Vše pak zastiňují dílčí spory, aktuálně kolem důchodů. Proti nim sice protestuje celá země, největší výhody v rámci současného systému ovšem má jen relativně malá skupina zaměstnanců mimo jiné železnic, hromadné dopravy nebo elektráren, kteří mohou podle současného nastavení ukončit pracovní činnost ještě před šedesátkou.

Na ně pak stát, tedy daňoví poplatníci, každoročně doplácí tři miliardy eur (72 miliard korun). Právě tito zaměstnanci protestují nejvíc a nejhlasitěji, protože reforma má jejich výhody postupně srovnat na podobnou úroveň s ostatními profesemi. Tento argument ovšem ve vládních sděleních téměř nezaznívá. I to dává prostor krajní levici a krajní pravici k výrokům typu, že reforma je „plánem bankéřů“ zaměřeným „proti lidem“.

Co bude s premiérkou

Macron předal veškerou praktickou agendu ohledně důchodové reformy premiérce Elisabeth Borneové a zbytku vlády, která tak podle plánu učinila. Co bude dál?

Nepokoje podle očekávání budou postupně slábnout a posléze ustoupí. Ovšem odměnou Borneové za její práci bude pravděpodobně brzký vyhazov a výměna za nového premiéra, který se pokusí alespoň formálně nastolit nový obraz do dalších čtyř let. Pro Macronovu vládu pak bude stále těžší pokračovat v prosazování neoblíbených, ale nutných reforem.

Zároveň s tím také bude postupně upadat Macronova „značka“ i obliba jeho centristické strany, což bude problém v nadcházejících regionálních, evropských a posléze v roce 2027 v parlamentních a prezidentských volbách. Macron postupuje podle svých původních slibů a představ ohledně modernizace země a zeštíhlování státní správy. Francouze o tom ale o tom za svého mandátu zřejmě nikdy nepřesvědčí.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Meteorologové varují před saharským prachem. „Bude ho opravdu hodně.“

29. března 2024  10:04

Sobota bude nadprůměrně teplá, sluneční paprsky ale bude tlumit velké množství saharského prachu....

Ruské drony znovu udeřily na Ukrajinu, ta hlásí poškození energetiky

29. března 2024  8:40,  aktualizováno  9:02

Sledujeme online Rusko v noci na pátek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození...

Harvardova univerzita odstranila z knihy vazbu z lidské kůže. Omluvila se, že až nyní

29. března 2024  8:25

Americká Harvardova univerzita stahuje z fondu své knihovny publikaci z roku 1880, která byla...

Na západě Německa boural autobus se studenty, 21 z nich se zranilo

29. března 2024  8:12

Na německé dálnici A44 u Werlu východně od Dortmundu v noci na pátek havaroval autobus. Při nehodě...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...