Lecornu v pondělí 6. října po pouhých 27 dnech ve funkci podal demisi, prezident Emmanuel Macron jej však minulý pátek jmenoval do funkce podruhé. Členy nové vlády pak staronový premiér představil v neděli. Výsledkem čtvrtečních hlasování nová vláda překonala první překážku před začátkem parlamentních rozprav o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, které jsou na programu příští týden.
Pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě předložený krajní levicí hlasovalo v 577členném Národním shromáždění 271 poslanců, zatímco k jeho přijetí bylo třeba 289 hlasů. Po ústupku premiéra s důchodovou reformou vyzvala Socialistická strana (PS) své poslance, aby návrhy na vyslovení nedůvěry nepodpořili. Pro návrh krajně pravicového RN Marine Le Penové asi o půl hodinu později pak hlasovalo jen 144 zákonodárců.
Premiér před hlasováním vyzval k „okamžiku pravdy mezi republikánským pořádkem a chaosem“ a poslance požádal, aby „si nebrali rozpočet jako rukojmí“.
Lecornu ve Francii bojuje o život vlády, navrhl pozastavení důchodové reformy |
Přestože vláda hlasování v parlamentu přežila, návrhy na vyslovení nedůvěry z obou krajních stran politického spektra hned v prvním týdnu jejího působení poukazují na křehkost Macronovy administrativy v polovině prezidentova posledního funkčního období, napsala agentura Reuters. Podle AP by případný pád současné vlády mohl Francii uvrhnout do ještě hlubšího politického chaosu a její přežití ušetří Macrona nutnosti znovu rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby, což prezident riskantně naznačil pro případ Lecornuova pádu.
