Případ Pelicotové, kterou manžel po dobu devíti let omamoval léky a poté ji v bezvědomí znásilňoval a totéž umožňoval dalším mužům, otřásl v roce 2024 Francií. Soud jejímu manželovi, který násilí na ženě natáčel na video, uložil trest odnětí svobody na dvacet let.
Další pachatelé dostali tresty v rozmezí od tří do patnácti let vězení. Francouzský parlament poté loni schválil změnu trestního zákoníku, která vymezuje znásilnění jako jakýkoliv sexuální akt bez souhlasu.
„Jako hadrová panenka.“ Znásilňovaná Pelicotová nevěřila, že na snímcích je ona |
Svým rozhodnutím učinit případ veřejným se Pelicotová stala globálním symbolem boje proti sexuálnímu násilí. „Nikdo by se nedozvěděl, co mi udělali,“ vysvětlila s tím, že nikdo by se jinak nezamýšlel, jak mezi svými sousedy a kolegy rozpoznat sexuální násilníky.
O znásilňování se dozvěděla od policie, která vyšetřovala jejího manžela kvůli tomu, že telefonem pořizoval záběry zpod sukní žen. Při prohledávání mužova počítače vyšetřovatelé narazili na fotografie a videa jeho dalších nelegálních aktivit, včetně znásilnění.
Pelicotová v knize popisuje, že vyšetřovatelé se jí nejprve zeptali, zda se s manželem účastnili swingers party, a poté, co odpověděla záporně, ukázali jí fotografie, na kterých ležela v bezvědomí v posteli s neznámými muži. „Policista mi řekl číslo. Řekl mi, že do mého domu přišlo třiapadesát mužů, aby mě znásilnili.“
„Hanbu mají cítit oni.“ Kdo jsou muži, kteří znásilňovali omámenou Francouzku |
Kromě Dominiqua Pelicota soud postupně uznal vinnými ze znásilnění padesát mužů. Pelicotová v pamětech napsala, že má v úmyslu bývalého manžela ve vězení navštívit, protože chce odpovědi na své otázky. „Řekl jsi si někdy: Musím přestat? Zneužil jsi naši dceru? Máš vůbec ponětí, jakým peklem procházíme? Zabil jsi? Položím mu všechny tyhle otázky. Potřebuji odpovědi, tolik mi toho dluží.“
Pelicotová řekla, že v průběhu soudního procesu čerpala sílu z tisíců dopisů, které jí posílaly ženy z celého světa. Podporu nacházela také v ženách, které čekaly před soudní síní. „Jejich přítomnost před soudní síní mi ulehčovala to, co se odehrávalo uvnitř,“ napsala.
V knize také popisuje, že prostřednictvím přátel poznala muže, do kterého se zamilovala. „Potřebovala jsem znovu milovat. Nebála jsem se. Udržela jsem si víru v lidi. Kdysi to byla moje největší slabost. Teď je to moje síla. Moje odplata,“ napsala.
