Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ženu identifikoval pouze iniciálami H. W. a uvedl, že žije ve městě Le Chesnay u Paříže. Francouzka si podle něj nestěžovala na samotný rozvod, o který usilovala také, ale na důvody, na jejichž základě francouzský soud manželství rozvedl.
Dvojice se vzala v roce 1984 a páru se narodily čtyři děti, včetně postižené dcery vyžadující stálou přítomnost rodiče, což byla role, jíž se zhostila matka. Vztahy mezi manželi se časem zhoršily a u ženy se objevily zdravotní problémy.
Trest 20 let slyšel Francouz, jenž nechal znásilňovat manželku. A rozbrečel se |
V roce 2002 začal manžel ženu podle soudu fyzicky i slovně týrat. H. W. s ním od roku 2004 odmítla mít sex a v roce 2012 podala žádost o rozvod.
Rozchodem manželů se začaly zabývat francouzské soudy a v roce 2019 odvolací tribunál ve Versailles rozhodl, že vinu na rozvodu nese výlučně manželka kvůli odmítání intimního styku s manželem. Žena se proti verdiktu odvolala ke kasačnímu dvoru, ale ten odvolání zamítl.
V roce 2021 se proto – s pomocí organizací podporujících práva žen – obrátila na ECHR. Spolky tehdy v prohlášení uvedly: „Manželství není a nesmí být sexuálním otroctvím.“
Evropský tribunál dal za pravdu ženě. Jakékoliv pojetí manželských povinností podle něj musí brát v úvahu „souhlas“ coby základ pro sexuální vztahy. Podle soudu jakýkoliv „akt sexuální povahy bez souhlasu představuje formu sexuálního násilí“.
„Evropský soud pro lidská práva jednomyslně rozhodl, že došlo k porušení Článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Evropské úmluvy o lidských právech,“ sdělil také tribunál.
Nedůstojné pro civilizovanou společnost
Žena verdikt přivítala. „Doufám, že toto rozhodnutí bude znamenat zlom v boji za práva žen ve Francii,“ uvedla v prohlášení.
„Je to vítězství pro všechny ženy, které se podobně jako já ocitly tváří v tvář nespravedlivým soudním rozhodnutím, která zpochybňují jejich tělesnou integritu a právo na soukromí,“ dodala.
Dřívější rozhodnutí odvolacího soudu označila za nedůstojné pro civilizovanou společnost, neboť jí odepřelo právo nesouhlasit se sexem a připravilo ji o svobodu rozhodovat o svém těle. „Posílilo to právo mého manžela a všech manželů prosazovat svou vůli,“ uvedla.
„To si nezasloužila.“ Francouz u soudu přiznal znásilňování manželky s jinými |
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva padlo v době, kdy se francouzská společnost zabývá otázkou souhlasu v intimních stycích, podotkla agentura AFP.
Nová zpráva Výboru pro ženská práva francouzského Národního shromáždění vyzvala k modernizaci definice znásilnění, chce aby byla doplněna o pojem nesouhlasu jednoho z účastníků pohlavního styku. Nová definice by podle ní měla obsahovat, že souhlas musí být udělen jasně, svobodně a může být kdykoliv během sexu vzat zpět.
V prosinci francouzský soud odsoudil na 20 let vězení Dominiqua Pelicota, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou manželku Gisèle. Kromě Pelicota udělil soud trest i všem 51 mužům, kteří se na znásilňování Pelicotové podíleli.
