Vyznamenání Sísího ve čtvrtek prozradil médiím nejmenovaný zdroj z Macronovy kanceláře, píše agentura AFP s tím, že nejvyšší francouzský řád ještě dodal na kontroverznosti prezidentovy návštěvy. Zdroj agentury nicméně dodal, že se tomuto gestu nedalo vyhnout.
V Egyptě prošla změna ústavy, Sísí může být u moci až do roku 2034 |
„Propůjčení vyznamenání je jednou z tradičních součástí státních návštěv, které jsou navíc ve Francii vzácné, koná se jen jedna až dvě ročně. A protože to bývají hlavy států, dostávají nejvyšší vyznamenání,“ dodal pracovník kanceláře.
Podle AFP navíc ceremonie proběhla v tichosti. Zaznamenala ji jen egyptská strana, francouzští novináři se o ní předem nedozvěděli. Tamní média měla zakázáno celou návštěvu natáčet, a to včetně Sísího příjezdu do Elysejského paláce či setkání s pařížskou primátorkou Anne Hidalgovou.
Macron Sísího přijal poté, co egyptský prezident za doprovodu jezdectva a bubnů republikánské gardy slavnostně projel centrem francouzského hlavního města.
Řád čestné legie má několik hodností a velkokříž stojí nejvýše. V minulosti ho získal třeba československý a český exprezident Václav Havel, španělští, švédští či nepálští králové, ale i ruský prezident Vladimir Putin. Ten ho má od roku 2006 a i jeho ocenění na Francii tehdy seslalo vlnu kritiky. Stejně jako nyní u Sísího.
Lidskoprávním aktivistům ovšem vadila návštěva už od začátku. Vyzývali Macrona například, aby egyptského diktátora nevítal rozvinutím červeného koberce, a v ulicích Paříže se konaly protesty. Lidé během nich připomínali útlak, kterým Egypťané kvůli Sísího vládě trpí.
Francie by podle demonstrantů měla výrazněji upozorňovat na situaci zhruba 60 tisíc lidí, kteří s cejchem politického vězně skončili v egyptských žalářích. Sedmnáct francouzských lidskoprávních organizací Macrona vyzvalo, aby spolupráci s Egyptem podmínil právě propuštěním opozičních představitelů a aktivistů.
Společný nepřítel Turecko a dodávky zbraní
Macron však žádost odmítl. Budoucí prodeje zbraní Egyptu zlepšením tamní lidskoprávní situace podmiňovat nehodlá. Prý by to tuto africkou zemi oslabilo v boji proti terorismu. Šéf Elysejského paláce zároveň řekl, že téma lidských práv se Sísím probral při „upřímném rozhovoru“.
Označil se také za obhájce demokratické otevřenosti a aktivní občanské společnosti. V listopadu Paříž spolu s dalšími zeměmi kritizovala zatčení pracovníků egyptské lidskoprávní iniciativy EIPR. Ti byli nedlouho před Sísího návštěvou propuštěni, což Macronova kancelář označila za „pozitivní signál“.
„Nepodmiňoval bych spolupráci v oblasti bezpečnosti a hospodářství těmito neshodami,“ řekl Macron podle agentury AFP novinářům po jednání se Sísím. Dodal, že považuje za účinnější vést „politiku dialogu spíše než bojkotu, který byl omezil efektivitu jednoho z našich partnerů v boji proti terorismu“.
Francie podle Reuters vnímá Egypt a Sísího osobně za hráz proti radikálním islamistům v regionu působícím na poloostrově Sinaj a ve válkou rozvrácené Libyi. Obě země rovněž sdílejí obavy z nestability v subsaharské Africe.
Egypt se hlásí do války v Libyi, chce utnout tureckou expanzi |
Francii a Egypt navíc v poslední době sbližuje ještě jeden důvod - aktivita Turecka ve Středozemním moři, v Libyi, Sýrii a dalších zemích Blízkého východu.
V letech 2013 až 2017 byla Francie hlavním dodavatelem zbraní Egyptu. Zbrojní zakázky, včetně dodávek stíhaček Rafale a válečných lodí, nicméně poté ustaly. Podle diplomatů mělo utlumení spolupráce co do činění s finančními problémy Egypta i s francouzskou kritikou stav lidských práv v severoafrické zemi.
Na začátku prosince organizace Amnesty International vydala zprávu, podle které v říjnu a listopadu v Egyptě prudce vzrostl počet vykonaných poprav. Část popravených údajně odsoudily „hromadné soudy“, při kterých nebyla zaručena práva obžalovaných.
