Tři metry dlouhý a 430 kilogramů vážící nástroj pojmenovaný Djidji Ayokwé, kterému se říká mluvící buben, sloužil místním kmenům ke svolávání shromáždění, ohlašování rituálních událostí či důležitých zpráv, jako například verbování vojáků. Jeho zvuk byl slyšet až na vzdálenost 12 kilometrů.
Buben si v roce 1916 neprávem přivlastnili Francouzi a odvezli jej z Afriky. Vůdci Pobřeží slonoviny o jeho návrat stojí už od získání nezávislosti na konci 50. let, oficiální žádost ale vláda podala až v roce 2019.
Magie ve službách kolonialismu. Francie si v Alžíru pomohla kouzelníkem |
Francouzský prezident Emmanuel Macron o dva roky později inicioval jeho navrácení, až nyní však poslanci schválili zákon, který umožní buben vyškrtnout z francouzských muzejních sbírek.
„Může se stát velmi důležitým symbolem,“ řekl AFP zakladatel asociace Black History Month Serge Alain Nhiang’O. Jde podle něho o první z uměleckých předmětů, kterých Pobřeží slonoviny požaduje z Francie navrátit celkem 148.
Francouzští poslanci, kteří návrh podpořili, vidí v tomto a dalších návratech artefaktů možnost napravit historické křivdy a vylepšit pověst země poškozenou v Africe za koloniální doby.
Energie z jádra v ohrožení. Francie ztratila kontrolu nad uranem z Nigeru |
Francie přitom podle znalců patří v Evropě k zemím, které přistupují k vracení uloupených uměleckých děl spíše pomaleji. Antropoložka Saskia Cousinová řekla, že například Německo výrazně rychleji a ve větší míře vrací předměty pocházející z kolonií či okupovaných zemí.
Francii podle ní přes dřívější sliby chybí rámcový zákon, který by vracení umožňoval, a nutnost přijímat zvláštní normu ke každému předmětu situaci komplikuje. Francie má jen dva obecnější zákony tohoto druhu – o navracení majetku zabaveného židům v letech 1933 až 1945 a o navracení lidských ostatků z muzejních sbírek.
Do bývalých kolonií zatím Francie vrátila pouze 26 předmětů z uměleckého dědictví Beninu a historickou šavli do Senegalu.
