Finsko, které není součástí žádné vojenské aliance, ale je členem Evropské unie, dodá zbraně Ukrajině. Půjde o útočné pušky, munici i pancéřové pěsti, oznámila finská premiérka Sanna Marinová.
„Finsko poskytne vojenskou pomoc Ukrajině. Pro Finsko je to historické rozhodnutí,“ uvedla Marinová na tiskové konferenci.
Ministr obrany Antti Kaikkonen konkretizoval, že zásilka bude zahrnovat 2 500 útočných pušek, 150 000 nábojů, 1 500 protitankových zbraní a
70 000 balíčků s proviantem. Finsko dlouhodobě zastává zásadu neutrality.
Stejného principu se drželo Švédsko. Rozhodlo se ale porušit dosavadní praxi a odsouhlasilo dodávku zbraní na Ukrajinu. Pošle tam mimo jiné
5 000 protitankových střel, helmy a štíty, oznámila premiérka Magdalena Anderssonová.
Podle ní jde o velký obrat a mimořádné rozhodnutí, protože Švédsko se od druhé světové války drží zásady nedodávat výzbroj do zemí, kde se odehrává válečný konflikt.
„Švédsko nyní nabízí přímou podporu ukrajinským ozbrojeným silám. Její součástí je 135 000 dávek potravin, 5 000 helem, 5000 celotělových štítů a 5 000 protitankových zbraní,“ uvedla švédská premiérka.
Další neutrální evropské země, které nejsou členy vojenských aliancí Irsko, Rakousko, Malta a Kypr, zatím neoznámily, že by přistoupily k dodávce zbraní Ukrajině.
Za vstup Švédska a Finska do NATO přijde odveta, varuje ruská diplomacie |
Zbraně Ukrajině posílá i Německo, které patří do NATO, ale desítky let se drželo doktríny o nedodávání zbraní do válečných konfliktů. Podle médií se jedná o historický moment. Německo poskytne Kyjevu ze skladů bundeswehru tisíc protitankových raket a 500 kusů protiletadlového systém Stinger.
K sankcím se uchyluje i neutrální Švýcarsko
Švýcarsko v posledních dnech lavírovalo mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem. Nakonec se rozhodlo ale podpořit EU. „Ve světle pokračující ruské intervence na Ukrajině se Spolková rada 28. února rozhodla přijmout balík sankcí, který uvalila EU 23. a 25. (února),“ uvedla ve vyjádření švýcarská vláda.
Alpská země k tomu zavedla s okamžitou účinností finanční postihy proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, premiérovi Michailu Mišustinovi a šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Ministryně spravedlnosti Karin Kellerová-Sutterová rovněž oznámila, že Švýcarsko nově nepovoluje vstup na své území pěti ruským oligarchům, kteří mají údajně blízko k Putinovi. Úřady je však odmítly jmenovat.
Zastavte krveprolití, vyzývají ruští miliardáři. Připojují se sportovci i umělci |
„Švýcarsko znovu vyjadřuje svou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem; doručí podpůrné dodávky lidem, kteří utekli do Polska,“ pokračovala ve vyjádření vláda a znovu se nabídla, že je ochotna ve sporu mezi Moskvou a Kyjevem působit jako prostředník.
EU schválila v pátek balík sankcí, jehož cílem je omezit ruský přístup ke kapitálu, míří rovněž na energetiku, dopravu či obchod. Podle EU se postihy dotýkají 70 procent ruského bankovního trhu a mají znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
„Bez zapojení Švýcarska by naše opatření nebyla tak účinná jako s ním,“ ocenil rozhodnutí šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Zdůraznil, že zvláště v boji proti „černým penězům“, z nichž těží ruští oligarchové napojení na Kreml, je švýcarská pomoc zásadní.
5. ledna 2022 |
