Turecko po týdnech odmítání podpoří vstup Finů a Švédů do NATO

Turecko souhlasilo s tím, že podpoří členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Uvedl to finský prezident Sauli Niinistö a následně potvrdil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ankara týdny odmítala možnost vstupu dvou severských zemí s argumentem, že podporují kurdské teroristy a další skupiny, které Turci vidí jako ohrožení své bezpečnosti.

Niinistö uvedl, že průlom přišel poté, co trojice zemí podepsala memorandum o bezpečnostní spolupráci. Dohodu následně potvrdil i generální tajemník NATO Stoltenberg. „NATO vždycky umělo najít společnou řeč a vyřešit vzájemné neshody,“ řekl podle agentury Reuters.

Turecká prezidentská kancelář k memorandu sdělila, že vznikne mechanismus předávání informací důležitých pro boj s terorismem. Švédsko a Finsko prý daly Ankaře slib, že podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Podle finského prezidenta dohoda nicméně obsahuje pouze obecné principy, které budou platit pro vyhošťování lidí, nikoliv seznam konkrétních lidí.

Turecko za teroristy považuje Stranu kurdských pracujících (PKK), jež je na seznamu teroristických organizací také v USA a EU, ale i kurdské oddíly YPG. Ty Západ podporoval v boji proti Islámskému státu.

Turci si netroufnou plány NATO vetovat. Z Baltu bude alianční moře, míní expert

Ankara dále oznámila, že se státy zavázaly k větší spolupráci v oblasti obranného průmyslu, odstraní prý také zavedená omezení. Švédsko i Finsko totiž v minulosti rozhodly o omezení prodeje zbraní do Turecka. „Domluvili jsme se na bezpečnostním memorandu. Nejsou tam žádné poznámky o závazcích k prodeji zbraní,“ upozornil však Stoltenberg.

Podotkl, že „ruský prezident Vladimir Putin má teď u svých hranic ještě víc Aliance než kdy dřív“. Právě obavy z rozšiřování NATO přitom Moskva zmiňovala před vpádem na Ukrajinu. Její válka však měla opačný efekt, než si přála. V květnu o vstup do Aliance požádali Finové a Švédové společně.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Britský premiér Boris Johnson úterní novinu označil za „skvělou zprávu“. „Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá aliance ještě silnější a bezpečnější,“ míní.

Dalším krokem nyní podle finského prezidenta bude, že jeho země dostane formální pozvánku ke vstupu do tohoto obranného paktu. Totéž pak platí pro Švédsko. Aliance obě země „pozve“ na aktuálně začínajícím summitu v Madridu.

Vstup do NATO pak budou muset jednomyslně schválit parlamenty třiceti stávajících členských zemí Aliance. Právě Turecko dosud představovalo největší překážku v této cestě.