Máme za souseda agresivní stát. Finsko odstoupilo od zákazu protipěchotních min

Finský parlament ve čtvrtek odhlasoval odstoupení země od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Finsko tak činí kvůli obavám z vojenské hrozby ze strany sousedního Ruska. Ve Švédsku pak všechny parlamentní strany podpořily plán kabinetu masivně investovat do přezbrojení civilní i vojenské obrany země.

Finsko se čtvrtečním krokem připojilo k dalším zemím Evropské unie a členům Severoatlantické aliance sousedícím s Ruskem, tedy Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které už Ottawskou úmluvu opustily. V plánu to má Polsko.

„Skutečnost je taková, že máme za souseda agresivní, imperialistický stát jménem Rusko, který sám není členem Ottawské úmluvy a který sám bezohledně používá nášlapné miny,“ hájil krok finský prezident Alexander Stubb. Moskva použila miny při své invazi na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Finsko má prvních 35 kilometrů plotu na hranicích s Ruskem

Finsko, které má z členů NATO s Ruskem nejdelší společnou hranici, bude moci naskladnit miny šest měsíců poté, co ostatním signatářským státům Ottawské úmluvy a OSN oficiálně oznámí svůj odchod.

Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí vyzval všechny státy, aby dodržovaly stávající úmluvy a okamžitě zastavily jakékoli kroky směřující k jejich odchodu. „Jsem vážně znepokojen nedávnými oznámeními a kroky několika členských států k odstoupení od úmluvy o zákazu protipěchotních min,“ uvedl.

Podle finského ministra obrany Anttiho Häkkänena je však cílem kroku ochrana civilních občanů a minimalizace ztrát na životech. „Věřím, že naše vláda a parlament mají povinnost přijmout opatření, která snižují riziko, že bude Finsko napadeno,“ napsal na sociální síti X. „Ochrana před ruskou hrozbou má přednost,“ dodal.

Litva posílí obranu. Za 27 miliard korun zaminuje hranice s Ruskem a Běloruskem

Finský parlament ve čtvrtek také souhlasil s povolením vývozu nášlapných min, a to v rámci obvyklých postupů kontroly prodeje zbraní.

Švédsko masivně přezbrojí

Všechny parlamentní strany ve Švédsku mezitím podpořily plán kabinetu masivně investovat do přezbrojení civilní i vojenské obrany země, uvedla ve čtvrtek švédská vláda. Země bude plán financovat půjčkami až za 300 miliard švédských korun (675 miliard korun).

„Švédsko je ve velmi vážné bezpečnostní situaci,“ řekl ministr obrany Pal Jonson. „Je proto velmi dobře, že můžeme představit širokou a dlouhodobou politickou dohodu na opravdu velkých investicích do obrany v následujících letech,“ dodal.

Švédsko se připravuje na válku. Investuje nejen do energetické infrastruktury

Strany o obranném balíčku vyjednávaly v minulých měsících. Švédsko plánuje zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději do roku 2032, řekl Jonson.

Očekává se, že se země Severoatlantické aliance na nadcházejícím summitu dohodnou na výdajích na obranu až v objemu pěti procent HDP. To dlouhodobě požaduje i americký prezident Donald Trump. Summit NATO se koná příští úterý a středu v Haagu.

Švédsko se staly členem Severoatlantické aliance loni v březnu, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z roku 2022. Finsko do NATO vstoupilo už na jaře 2023.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >