Vznik studie inicioval v loňském roce historik a známý lovec nacistů Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala, který požádal finskou vládu o vyšetřování účasti finských dobrovolníků na holokaustu. Výzkum nyní odhalil, že se Finové podíleli na vraždách tisíců Židů.
Proti závěrům minulý týden vydané zprávy se ohradil finský ministr obrany Jussi Niinistö. Ten podle televize YLE dokumentu vytknul, že nepřináší žádné nové důkazy a místo toho jen šíří stíny pochybnosti.
Studii vypracoval finský Národní archiv, podle kterého se za druhé světové války k divizi s Waffen SS Wiking připojilo celkem čtrnáct set Finů. Ti se účastnili nejen masakrování Židů, ale také civilistů a válečných zajatců na Ukrajině a Kavkazu mezi lety 1941 a 1943, kdy sloužili na východní frontě.
Většině z nich bylo tehdy mezi sedmnácti a dvaceti lety, píše list The Washington Post.
Zuroff ocenil ochotu, s jakou se Finsko pustilo do vyšetřování temné kapitoly své historie, která nebyla nikdy předtím odhalena. Finové jsou podle něj odhodlaní objevit pravdu, a to navzdory její bolestnosti a nepohodlnosti. „Ve východní Evropě jsme svědky systematických pokusů přepsat druhou světovou válku, zničit historii holokaustu a ukrýt zločiny kolaborantů s nacisty,“ popsal Zuroff pro deník Jerusalem Post.
Role severských dobrovolníků sloužících v řadách SS nebyla nikdy zcela prozkoumána a podle Zuroffa by měly ostatní skandinávské národy následovat finský příklad.
Israeli historian lauds Finland for report on World War II killings https://t.co/Xm1ga208gB #Jews #Finland #WWII #massacre #Nazis #Holocaust @simonwiesenthal #praise #courage
— Israel Hayom English (@IsraelHayomEng) 11. února 2019
Finské jednotky se podle studie podílely na zavraždění deseti tisíc civilistů mezi červencem a srpnem 1941, z toho asi šesti tisíc Židů. Masakry se odehrály na desítkách míst, mezi jinými například v Hrymailivu, Ozerně, Skalatu, Ternopilu, Zborově nebo Zoločivi.
Významná část výzkumu je založená na šestasedmdesáti dobových denících, které patřily finským dobrovolníkům SS. Osm z těchto mužů je podle ředitele Národního archivu Jussi Nuortevy stále naživu. Z deníkových záznamů podle odborníků vyplývá, že jejich autoři jasně chápali páchaná zvěrstva a snažili se uvádět co nejméně detailů.
Hitler plánoval konečné řešení i v Americe, dokazuje to nalezená kniha |
Jeden z prozkoumaných diářů popisuje, jak se jeho majitel Thor-Bjorn Weckström společně s dalšími sedmi finskými dobrovolníky připojil k popravčí četě, která měla za úkol likvidaci Židů. „Židé jeden po druhém přistupovali na okraj jámy, kterou předtím dostali za úkol vykopat,“ popisuje Weckström na stránkách notesu.
„Popravčí četa poté zahájila salvu a Židy postřílela. První četa zastřelila pět Židů a poté nastoupila další,“ zapsal si Weckström, kterému podle jeho slov byla sice poprava nepříjemná, avšak bylo nutné dodržovat stanovený řád. Muž si poznamenal, že během střelby naschvál mířil vedle, protože se mu toto chování příčilo. „Nikdy jsem neměl sympatie vůči Židům, ale takové činy nemohu schvalovat,“ napsal Weckström.
Finové uzavřeli dohodu s Němci, obávali se Sovětů
Z dalších deníků vyplývá, že se finští dobrovolníci zapojili do zvěrstev páchaných na civilistech a Židech ve vesnicích Novosilky a Podhorylce v červenci 1941 nebo v Toldzgunu v prosinci 1942, kterému velel finský velitel SS Karl-Erik Ladau. „Je velmi pravděpodobné, že se finští dobrovolníci podíleli na vraždění Židů, dalších civilistů a zajatců, coby součást jednotek SS,“ říká Nuorteva.
Finsko bylo napadeno Ruskem v listopadu 1939 a až do března 1940 s ním vedlo takzvanou finsko-sovětskou zimní válku. Severská země si zachovala nezávislost avšak ztratila část svého území. Kvůli oddělení od zbytku Evropy a obavám z dalšího ruského útoku se Finsko rozhodlo vstoupit do aliance s Německem, od kterého dostalo zbraně a materiální pomoc.
Přežil čtyři koncentráky i britský nálet, nakonec se dožil 92 let |
V rámci dohody však muselo Finsko vyslat své vojáky do divize SS Wiking, podobně jako v případě dobrovolníků z okupované Belgie, Dánska, Nizozemska nebo Norska. První skupinu asi čtyř set mužů vyslalo Finsko na výcvik na jaře 1941. Většina z nich neměla podle studie žádné ideologické sympatie s nacistickým režimem.
Dobrovolníci se vrátili do Finska v roce 1943 poté, co si vláda uvědomila, že výsledek války se začíná otáčet proti Němcům. Mnozí z nich poté sloužili ve finské armádě až do konce druhé světové války.
