I Finové za války masakrovali Židy. Na Ukrajině jich povraždili šest tisíc

  14:35aktualizováno  14:35
Finsko zveřejnilo novou historickou studii, podle které se více než tisícovka jeho vojáků za druhé světové války zapojila do masového vyvražďování židů na Ukrajině a Kavkazu. Finové se v rámci nacistických jednotek Wafen SS Wiking podíleli na popravách deseti tisíc civilistů, jako očité svědectví posloužily jejich vlastní deníky.

Finská vojenská jednotka pochoduje dobytým městem Viipuri (26. září 1941) | foto: Profimedia.cz

Vznik studie inicioval v loňském roce historik a známý lovec nacistů Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala, který požádal finskou vládu o vyšetřování účasti finských dobrovolníků na holokaustu. Výzkum nyní odhalil, že se Finové podíleli na vraždách tisíců Židů.

Proti závěrům minulý týden vydané zprávy se ohradil finský ministr obrany Jussi Niinistö. Ten podle televize YLE dokumentu vytknul, že nepřináší žádné nové důkazy a místo toho jen šíří stíny pochybnosti.

Fotogalerie

Studii vypracoval finský Národní archiv, podle kterého se za druhé světové války k divizi s Waffen SS Wiking připojilo celkem čtrnáct set Finů. Ti se účastnili nejen masakrování Židů, ale také civilistů a válečných zajatců na Ukrajině a Kavkazu mezi lety 1941 a 1943, kdy sloužili na východní frontě.

Většině z nich bylo tehdy mezi sedmnácti a dvaceti lety, píše list The Washington Post.

Zuroff ocenil ochotu, s jakou se Finsko pustilo do vyšetřování temné kapitoly své historie, která nebyla nikdy předtím odhalena. Finové jsou podle něj odhodlaní objevit pravdu, a to navzdory její bolestnosti a nepohodlnosti. „Ve východní Evropě jsme svědky systematických pokusů přepsat druhou světovou válku, zničit historii holokaustu a ukrýt zločiny kolaborantů s nacisty,“ popsal Zuroff pro deník Jerusalem Post.

Role severských dobrovolníků sloužících v řadách SS nebyla nikdy zcela prozkoumána a podle Zuroffa by měly ostatní skandinávské národy následovat finský příklad.

Finské jednotky se podle studie podílely na zavraždění deseti tisíc civilistů mezi červencem a srpnem 1941, z toho asi šesti tisíc Židů. Masakry se odehrály na desítkách míst, mezi jinými například v Hrymailivu, Ozerně, Skalatu, Ternopilu, Zborově nebo Zoločivi.

Významná část výzkumu je založená na šestasedmdesáti dobových denících, které patřily finským dobrovolníkům SS. Osm z těchto mužů je podle ředitele Národního archivu Jussi Nuortevy stále naživu. Z deníkových záznamů podle odborníků vyplývá, že jejich autoři jasně chápali páchaná zvěrstva a snažili se uvádět co nejméně detailů.

Hitler plánoval konečné řešení i v Americe, dokazuje to nalezená kniha

Jeden z prozkoumaných diářů popisuje, jak se jeho majitel Thor-Bjorn Weckström společně s dalšími sedmi finskými dobrovolníky připojil k popravčí četě, která měla za úkol likvidaci Židů. „Židé jeden po druhém přistupovali na okraj jámy, kterou předtím dostali za úkol vykopat,“ popisuje Weckström na stránkách notesu.

„Popravčí četa poté zahájila salvu a Židy postřílela. První četa zastřelila pět Židů a poté nastoupila další,“ zapsal si Weckström, kterému podle jeho slov byla sice poprava nepříjemná, avšak bylo nutné dodržovat stanovený řád. Muž si poznamenal, že během střelby naschvál mířil vedle, protože se mu toto chování příčilo. „Nikdy jsem neměl sympatie vůči Židům, ale takové činy nemohu schvalovat,“ napsal Weckström.

Finové uzavřeli dohodu s Němci, obávali se Sovětů

Z dalších deníků vyplývá, že se finští dobrovolníci zapojili do zvěrstev páchaných na civilistech a Židech ve vesnicích Novosilky a Podhorylce v červenci 1941 nebo v Toldzgunu v prosinci 1942, kterému velel finský velitel SS Karl-Erik Ladau. „Je velmi pravděpodobné, že se finští dobrovolníci podíleli na vraždění Židů, dalších civilistů a zajatců, coby součást jednotek SS,“ říká Nuorteva.

Finsko bylo napadeno Ruskem v listopadu 1939 a až do března 1940 s ním vedlo takzvanou finsko-sovětskou zimní válku. Severská země si zachovala nezávislost avšak ztratila část svého území. Kvůli oddělení od zbytku Evropy a obavám z dalšího ruského útoku se Finsko rozhodlo vstoupit do aliance s Německem, od kterého dostalo zbraně a materiální pomoc.

Přežil čtyři koncentráky i britský nálet, nakonec se dožil 92 let

V rámci dohody však muselo Finsko vyslat své vojáky do divize SS Wiking, podobně jako v případě dobrovolníků z okupované Belgie, Dánska, Nizozemska nebo Norska. První skupinu asi čtyř set mužů vyslalo Finsko na výcvik na jaře 1941. Většina z nich neměla podle studie žádné ideologické sympatie s nacistickým režimem.

Dobrovolníci se vrátili do Finska v roce 1943 poté, co si vláda uvědomila, že výsledek války se začíná otáčet proti Němcům. Mnozí z nich poté sloužili ve finské armádě až do konce druhé světové války.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Další z rubriky

Rezignace Mayové vyvolala v zahraničí obavy. Labouristé žádají nové volby

Britská premiérka Theresa Mayová poté, co oznámila svou rezignaci. (24. května...

Rezignace britské premiérky byla v zahraničí přijata spíše negativně. Emmanuela Macrona nebo Jean-Claude Junckera její...

USA vyšlou na Blízký východ 1500 nových vojáků, obává se Íránu

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že Spojené státy posílají na Blízký...

Spojené státy posílají na Blízký východ 1500 nových vojáků, jejichž úkoly budou především obranné. Oznámil to v pátek...

Na Mount Everestu se tvoří fronty, horolezcům jde kvůli tomu o život

Na Everestu se kvůli ideálnímu počasí sešly stovky horolezců. (22. května 2019)

Stovky horolezců, kteří se chtějí dostat na vrchol nejvyšší hory světa, museli tento týden čekat několik hodin v...

Najdete na iDNES.cz