„Je státní svátek Cyrila a Metoděje, nejvýznamnější státní svátek, jaký Slovenská republika má,“ hřímal Fico při nedávných oslavách na Děvíně, na soutoku Moravy a Dunaje, kam svezli z celého Slovenska desítky tisíc lidí. „Musíme si ho vážit a uctívat,“ hlásal Fico.
Premiér v Děvíně také za neúčast na akci k oslavě věrozvěstů napadl prezidenta Andreje Kisku. Tomu se však pouhé dva dny poté narodil pátý potomek, což byl důvod, proč byl u manželky v Popradě.
Velká Morava, základ Slovenska
Roberta Fica jako bývalého komunistu nezajímá ani tak křesťanský odkaz věrozvěstů, ale spíše státoprávní odkaz Velké Moravy.
Češi mají Velkou Moravu jen za předstupeň mnohem déle trvajícího a pro vznik českého národa i významnějšího Českého království a zemí Koruny české. Avšak pro Slováky byla Velká Morava až do vzniku Československa a později Slovenské republiky jediný státní útvar, kde tvořilo slovanské etnikum žijící na území Slovenska vládnoucí vrstvu. V další víc než tisícovce let pak totiž jen s nepatrnými výjimkami vládli Slovensku uherští panovníci a šlechta, většinou odvozující svůj původ od Maďarů.
Velká Morava, jejímiž symboly se Cyril a Metoděj stali, je proto pro Slováky a hlavně slovenské politiky zásadním útvarem, který tu byl ještě před příchodem Maďarů do Karpatské kotliny. Právě od ní Slováci odvozují i své právo na samostatný stát. Je to tak zásadní, že se odkaz na Cyrila a Metoděje ocitl v preambuli slovenské ústavy, jež vznikla během dělení federace. Tento pohled sdílí premiér Fico dodnes.
„Tehdy před dvaceti pěti lety nikdo ze zákonodárců a tvůrců slovenské ústavy nepochyboval, všichni jsme věděli, v čem byl význam příchodu svatého Cyrila a Metoděje. A bez jakéhokoli zaváhání jsme to tehdy zakotvili v preambuli ústavy Slovenské republiky,“ říká Fico. V preambuli ústavy se „národ slovenský“ hlásí k „historickému odkazu Velké Moravy“.
Spor o Svatopluka
Podle velké části slovenských historiků jde přinejmenším o nepřesnost. „Staří Slováci“, jak dnes mnozí slovenští politici mluví o obyvatelích slovenské části Velké Moravy, podle nich neexistovali. „O Slovácích má smysl hovořit až po vzniku Uherska. Až tím, že se ocitli v novém státě, v němž se oddělili od Moravanů a politicky se stali Uhrami, se museli vymezit vůči neslovenským Maďarům,“ řekl pro slovenský Denník N historik Ján Steinhübel. „Až tehdy vnikla potřeba nové skupinové identity a díky tomu se postupně stali Slováky,“ dodává.
Ani tyto jasné soudy nebrání části slovenských politiků Velkou Moravu si přivlastňovat. V roce 2010 nechala vláda odhalit na nádvoří Bratislavského hradu sochu velkomoravského knížete Svatopluka s nápisem „Svatopluk – král starých Slováků“. Premiér Fico, který tehdy přednesl projev, zdůrazňoval, že vládl ještě před nejslavnějšími vladaři a patrony Maďarska a Česka. „Svatopluk tu byl dávno před svatým Štěpánem a svatým Václavem,“ tvrdil tehdy Fico. Až po protestech historiků a poté, co Fico prohrál volby, byl nápis pod sochou na Bratislavském hradě změněn na: „Milovanému synu Svatoplukovi, slavnému vladaři.“
Mnozí slovenští politici také odmítají názor premiéra Fica, že by den příchodu věrozvěstů byl nejvýznamnějším slovenským svátkem. „Státní svátky mají stejnou váhu důležitosti,“ řekla deníku Sme například expremiérka Iveta Radičová.
