Erdogan ukazuje po zmařeném vojenském puči prstem na duchovního vůdce Gülena, žijícího od roku 1999 v americkém exilu, a vyzývá Washington, aby vlivného klerika vydal do Turecka. Ankara mezitím spustila rozsáhlé čistky ve státní správě, jež dosud postihly přes šedesát tisíc zaměstnanců napříč státními institucemi včetně armády a školství. Cílem je odstřihnout Gülenovy stoupence od vlivu.
Pětasedmdesátiletý Gülen poskytl novinářům po pátečních událostech výjimečně rozhovor. Odmítl v něm, že by byl do pokusu o převrat z 15. července, při němž zahynulo 232 lidí, zapojen. „Nemyslím si, že by svět věřil obviněním z úst prezidenta Erdogana,“ cituje Gülena list The Guardian.
„Je možné, že se jedná o zinscenovaný převrat, který je pouze záminkou pro následná obvinění,“ komentoval Gülen pokus části armády převzít moc v zemi, který vládní síly potlačily během jediné noci. Ve vězení následně skončily tisíce vojáků a vláda zahájila tažení proti domnělým pučistům mezi policisty, úředníky a učiteli (více o perzekucích čtěte zde).
Gülen při rozhovoru odmítl všechny vojenské převraty a uvedl, že on sám se stal v devadesátých letech obětí tureckých generálů a jejich vměšování do politiky. „Byl jsem pod nátlakem a také jsem byl ve vězení. Soudili mě a čelil jsem různým formám obtěžování,“ sdělil duchovní novinářům. „Turecko je nyní na cestě k demokracii, nemůže se vracet,“ dodal.
Turecká veřejnost je v názoru na Gülenovu vinu, zdá se, rozdělená. V průzkumu listu Financial Times, který se pomocí aplikace StreetBees ptal 2832 obyvatel Turecka, koho považují za iniciátora pokusu o převrat, ukázala téměř polovina respondentů na Gülena. Třetina všech dotazovaných se ovšem domnívá, že za vojenským pučem stojí sám Erdogan:
A third of Turks believe Erdogan was responsible for the July 15 failed coup. @FT chart https://t.co/IKk5VcGYgP pic.twitter.com/g7ZSqCSGmt
Spartánský život duchovního vůdce
Gülen je vůdcem lidového hnutí, které nemá žádný oficiální název, ale jeho stoupenci mu říkají prostě Hizmet (Služba). Odhaduje se, že v Turecku se k liberálně islámské komunitě Gülenových příznivců hlásí až deset procent populace, tedy kolem osmi milionů lidí. Ještě víc sympatizantů má nadnárodní náboženská organizace v zahraničí.
Ačkoli se hnutí prezentuje jako občanské sdružení, které nemá žádné politické zájmy a ambice, turecká i zahraniční média v minulosti poukazovala na vliv duchovního vůdce na domácí politiku. Řada gülenistů zastávala donedávna vysoké politické posty a tvořila podstatnou část armády a policie.
Erdogan viní Gülena ze snahy svrhnout režim dlouhodobě. Letos v lednu začal s ním a sedmdesátkou dalších osob v Turecku proces, v němž je skupina obžalována mimo jiné z politické špionáže. Podle prokuratury chtěli obžalovaní svrhnout vládu již v prosinci 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál, který zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala.
Gülen odešel do Spojených států v roce 1999 a dnes tráví většinu času v náboženském komplexu Zlatá generace asi sto kilometrů západně od New Yorku. V jedné z budov se nachází modlitebna, kde se scházejí jeho američtí příznivci. Celou jednu stěnu zakrývá panoramatický snímek Istanbulu.
Americké sídlo Gülena a jeho následovníků
Vedle svatyně je také malý pokoj, v němž Gülen bydlí. Vybavení poukazuje na spartánský život jeho obyvatele, popisují zařízení novináři, pozvaní na rozhovor. Kromě matrace a psacího stolu je k vidění jen řada polic s knihami, zabývajícími se především islámskou věroukou.
Přes chodbu je také místnost s vyšetřovacím lůžkem. Pětasedmdesátiletý klerik má chatrné zdraví a jeho osobní lékař mu proto pravidelně kontroluje krevní tlak.
Gülen obdržel v posledních dnech řadu výhružných dopisů od Američanů tureckého původu. O víkendu ji asi tucet s tureckými vlajkami protestovalo před branami komplexu, který nepřetržitě střeží ochranka. „Dej své krvavé ruce pryč od naší země a od našeho národa,“ skandovali podle webu PAhomepage Erdoganovi příznivci.
Ankara požádala Spojené státy o vydání duchovního zpátky do Turecka, aby mohl být hnán před soud, Američané však požadují důkazy o údajných Gülenových zločinech. Zástupce tureckého premiéra Numan Kurtulmus přirovnal Gülena k bin Ládinovi a označil případné vydání klerika za „největší gesto solidarity“ mezi spojenci.
