Samíra Hamídiová lákadlům sociálních sítí dlouho odolávala. V roce 2009 bylo podle ní celkem neobvyklé, aby na některé z nich měla afghánská žena účet. Stačil však krátký rozhovor s kamarádkou, která studovala v zahraničí a žena si už zakládala účet na Facebooku. To bylo před šesti lety.
Dnes má na Facebooku více než tisíc přátel a na Twitteru ji sledují čtyři tisíce lidí. Hamídiová se díky sociálním sítím stala jednou z nejuznávanějších bojovnic za ženská práva v Afghánistánu. „Když mi někdo řekne, že nemá založený účet, udiveně se na něj podívám a zeptám se ho, jak vůbec může žít bez Facebooku,“ prozradila reportérům serveru The Independent.
Facebook a další sociální sítě pronikly do Afghánistánu teprve nedávno. Lidé je používají jako zdroj zábavy i pracovní nástroj. V poslední době se těší takové popularitě, že největší afghánský operátor Rošan dokonce nabízí speciální paušál zaměřený pouze na prohlížení Facebooku. Ve svých chytrých telefonech na něm tráví čas zejména mladí lidé.
Spravedlnost na Facebooku
Hamídiová, která žije na předměstí Kábulu, je na sociálních sítích respektovanou aktivistkou. Vede mimo jiné i organizaci Afghan Women’s Network, která sdružuje 90 menších ženských aktivistických skupin. Ty mají dohromady přes pět tisíc členek. Největší úspěch oslavily teprve nedávno. Na sociálních sítích rozšířili video, na kterém dav zlynčoval a upálil 27letou Afghánku za to, že údajně spálila Korán (více o tomto případu zde).
Afgánci oblékli na protest burkyProtestovali tím proti násilí vůči ženám, které je v zemi velmi rozšířené.  |
Po nátlaku na internetu se případ nakonec dostal před soud a v květnu letošního roku si čtveřice mužů vyslechla trest smrti. Dalších osm mužů pak dostalo trest osm až šestnáct let ve vězení. „Sociální sítě zdokumentovaly celý incident a ti, kteří video sdíleli, zajistili spravedlnost,“ myslí si Hamídiová.
Afghánistán zažívá v oblasti moderních technologií velký rozmach od pádu Talibanu v roce 2001. Tehdy bylo v zemi pouhých 15 tisíc výhradně analogových telefonů. Přístup k telefonu mělo jen 0,3 procenta z 20 milionů Afghánců. V roce 2015 si už může zavolat 90 procent lidí.
Výkonný ředitel operátora Rošan Altaf Ladak uvádí, že po zavedení 3G sítě má přístup k mobilnímu internetu asi 1,2 milionů Afghánců. Konkurenční společnost Etisalat nyní Afghánistán postupně pokrývá 4G technologií a očekává se, že počet uživatelů mobilního internetu bude raketově růst.
Odvrácená strana sociálních sítí
Rozšíření sociálních sítí pomohla také lavina levných smartphonů z Číny, které do země začaly proudit v uplynulých pěti letech. Nejlevnější je možné sehnat v přepočtu za 250 korun. Pád na cenové dno zažily také SIM karty. V roce 2003 za ni zákazník zaplatil až 500 dolarů, nyní je to jen zhruba dolar.
Podle průzkumu mezinárodní společnosti GIZ je nejoblíbenější sociální sítí Afghánců Facebook. Využívá ho bezmála 88 procent z celkového počtu uživatelů sociálních sítí. Na druhém místě je nepřekvapivě Twitter. Facebook hrál podle GIZ velkou roli i v loňských volbách. Jinak konzervativní politici neváhali a na sociálních sítích se prezentovali jako pokrokoví lídři, kteří se nebojí nových technologií.
Sociální sítě však nepřináší jen novou úroveň svobody projevu, ale připomínají i stále zakořeněné afghánské společenské normy. Mnoho mužů na Facebook například píše hanlivé příspěvky na adresu ženských práv. „Je to strašné, když si člověk čte takové příspěvky,“ smutní Hamídiová.
Podle ní je zjevné, že změna v myšlení lidí není tak rychlá jako vývoj technologií. Nejen aktivistky si proto dávají velký pozor, co na sociální sítě umístí. „Snažíme se být opatrné v tom, jaká slova volíme. Abychom nebyly příliš ofenzivní,“ vysvětluje. I přesto však podle ní Afghánistán urazil co se týče společenského pokroku dlouhou cestu.
