Na Ukrajinu dorazily první stíhačky F-16. Západ to stihl tak, jak slíbil

Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí NATO. V pátek to uvedly agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Ukrajina přijetí těchto letadel zatím nepotvrdila.

Západní spojenci se zavázali dodat první stíhačky F-16 do konce července a tento slib dodrželi. Ukrajina podle Bloombergu očekává, že do konce léta obdrží od svých partnerů alespoň šest letounů F-16.

Ukrajinští činitelé žádají západní spojence o stroje americké výroby F-16 už dlouho, jsou podle nich nutné, aby pomohly zemi bránit před častými ruskými vzdušnými údery. Západ přistoupil k poskytnutí těchto letadel Ukrajině váhavě, učinil tak po obavách, že vyzbrojení Ukrajiny pokročilými západními zbraněmi by dále eskalovalo válku s Ruskem, podotkla AP.

Česko dodalo Ukrajincům simulátor F-16. Na příchod stíhaček zbývají týdny

Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich ale bude zřejmě k dispozici až za několik let. Stejně jako v současné době není jasné, kolik F-16 už na Ukrajinu přiletělo, agentury neuvádějí ani to, které země je nyní Kyjevu dodaly.

Kolik stíhaček Kyjev obdrží do konce roku, není jasné, ale nebude to víc než jedna letka, která čítá asi 20 letounů, napsal v pondělí list The Washington Post (WP). Stíhačky zřejmě posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Válka na Ukrajině

Nejmenovaní ukrajinští a západní představitelé podle listu upozornili, že letouny nebudou mít okamžitý dopad na situaci na bojišti. Alespoň zpočátku podle nich nejspíš nebudou létat blízko fronty.

Není jasné ani to zda ukrajinští piloti, kteří v uplynulých měsících podstoupili výcvik u svých západních spojenců, budou moci bojové letouny okamžitě používat, nebo proces potrvá déle, cituje ve středu Bloomberg své zdroje.

I když je zatím počet letounů malý, dodání letadel by podle agentury mělo Kyjevu časem pomoci vybudovat kapacitu, která by mohla zasadit ránu ruské vzdušné převaze.

Na průlom je letadel zatím příliš málo

Na průlom na frontě, kde Rusko pomalu postupuje, je podle WP letadel zatím příliš málo, a byly by tak snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu.

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, řekl WP ukrajinský představitel obrany. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Letouny F-16 budeme považovat za nosiče jaderných zbraní, varovalo Rusko

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny v Británii. Celkem může výcvik i zkušeným pilotům trvat až rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti.

„Hlavním omezením je množství letadel a doba výcviku,“ uvedl další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 200 stíhaček a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 jsou od začátku ruské invaze v únoru 2022 jednou z nejžádanějších položek Ukrajiny směrem k západním spojencům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve prohlásil, že Ukrajina potřebuje více než 100 letounů F-16, aby mohla bojovat s obřím ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že ruské letectvo disponuje dvěma stovkami stíhaček.

Nejrozšířenější západní stroj svého druhu

Bojový letoun F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu. Během více než čtyř dekád služby se stal ikonou vojenského letectva, a to nejen toho amerického.

Jednomotorový stroj původně vyvíjený jako stíhačka se nakonec uplatnil i při bombardování a svými výkony dokáže uspokojit požadavky vojenských velitelů ještě v 21. století. Prototyp vytáhli z hangáru v prosinci 1973, premiérový let se uskutečnil v lednu 1974. Americké letectvo zařadilo první „ef-šestnáctky“ do služby v srpnu 1978 a provozuje je i po více než 45 letech, byť už je nahrazují nové, pro radary obtížně viditelné stroje F-35.

Po americkém letectvu se prvním zahraničním uživatelem F-16 stal Izrael, který v roce 1980 převzal dodávku původně určenou pro svržený šáhův režim v Íránu. Izraelci se také stali prvními, kdo nový stroj nasadil do akce, když v červnu 1981 osm stíhacích bombardérů v doprovodu šesti stíhaček F-15 zničilo irácký jaderný reaktor v Osiraku.

Po USA a Izraeli následovaly téměř tři desítky zemí, vedle členských států NATO to byli i další američtí spojenci jako Bahrajn, Pákistán či Jižní Korea. S více než 4 600 vyrobenými kusy patří F-16 k nejrozšířenějším letounům na světě, byť třeba letadel MiG-21 vzniklo o 7000 více.