V nedělních parlamentních volbách v Řecku se do parlamentu dostala dosud mimoparlamentní krajně pravicová a radikálně nacionalistická strana Zlatý úsvit. Významným tématem strany je odpor vůči imigrantům.
Rudější a temnější EvropaEvropská média si po supervolebním víkendu vedle vlivu nového rozložení sil na hospodářství všímají právě růstu vlivu radikální levice a radikální pravice, která ve volbách získala překvapivě silné zastoupení. "Ve chvíli, kdy byl (ve Francii) Hollande prohlášen vítězem, se ukázalo, že volby (v Řecku) vyhráli levicoví radikálové a krajně pravicoví neonacisté. Země je teď bez vlády ve chvíli, kdy Evropa stále hlouběji upadá do krize. Evropa je od včerejška o něco rudější. Bouřková mračna nad kontinentem zase o něco temnější," uzavřel například svůj komentář belgický deník De Morgen. |
Voliče lákala na program, jehož součástí je vyhoštění stovek tisíc přistěhovalců a zaminování hranic s okolními státy, odkud imigranti nejčastěji přicházejí. Někteří členové strany jsou podezřelí z násilí spáchaného na přistěhovalcích. Kořeny strany sahají do roku 1980; oficiálně však byla zaregistrována o 13 let později.
V ruských parlamentních volbách už pravidelně boduje nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR), která je populární zejména mezi extremisty a lidmi, podle kterých Rusko ztratilo pozici světové velmoci. Vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti.
Založena byla v roce 1989, o rok později nastoupil do jejího čela Vladimir Žirinovskij, který je předsedou dodnes. Nechvalně proslulým koloritem ruské politické scény byly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické výroky.
Euroskeptičtí Skandinávci brojí proti imigraci
O něco překvapivější je úspěch nacionalistů v klidných skandinávských zemích. Ve Finsku je stále populárnější strana Praví Finové (PS), která se do parlamentu poprvé dostala už v roce 1999, kdy získala jeden mandát. Loni jich získala již 39. Strana je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Vystupuje proti EU a proti euru, brojí proti výuce švédštiny na školách, volá po přísnější imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. Na rozdíl od některých podobných stran se nepotýká s neonacistickou minulostí.
To už je však případ Švédských demokratů (SD). Ti se v roce 2010 dostali poprvé do parlamentu. Strana sama sebe označuje za nacionalistickou a požaduje zastavení imigrace. Za největší hrozbu pro Švédsko od konce druhé světové války označuje islám.
Pozornost se Švédským demokratům podařilo přitáhnout předvolebním spotem, v němž švédskou penzistku bílé pleti předbíhá ve frontě na sociální dávky skupina muslimských žen v burkách tlačících kočárky. Strana vystupuje také proti homosexuálům a je pověstná svým euroskepticismem. Analytici SD označují za krajně pravicovou, ochránci lidských práv a levicovými formacemi je označována za neonacistickou, třebaže se nyní snaží zbavit image extremistické strany.
Wilders už stihl přirovnat Korán k Hitlerově knize
V dolní komoře nizozemského parlamentu je zastoupena Strana pro svobodu (PVV), která vede masivní kampaň proti islamizaci země a volá po omezení imigrace a obraně židovsko-křesťanských tradic. Zakladatel strany Geert Wilders v roce 2004 opustil liberální Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) mimo jiné kvůli nesouhlasu s podporou vstupu Turecka do EU. Následně založil PVV.
Wilders nedávno vzbudil rozruch a kritiku výzvou, aby Nizozemci udávali "nepravosti" páchané lidmi ze střední a východní Evropy. V minulosti byl také obviněn ze štvaní proti muslimům a mimo jiné veřejně přirovnal Korán k publikaci Můj boj (Mein Kampf) vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera nebo označil islám za fašistickou ideologii teroristů.
V krátkém filmu Fitna (Rozvrat) zase Wilders propojil záběry z teroristických útoků s recitací veršů z Koránu. Kvůli krachu jednání o rozpočtových škrtech menšinového kabinetu s PVV v dubnu padla nizozemská vláda.
Středoevropský extremismus bují nejlépe v Maďarsku. V zatím posledních parlamentních volbách se zde do parlamentu poprvé dostalo Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana je označována za krajně pravicové hnutí; sama sebe ale označuje za národně křesťanské nebo konzervativní.
Strana se projevuje i antisemitsky a v zemi chce také zavést zákaz "propagace sexuálních deviací", čímž míří podle komentátorů na homosexuály. S Jobbikem je spojena existence extremistické Národní gardy. Toto soudně zakázané polovojenské uskupení si získalo oblibu mimo jiné svým bojem proti "cikánské kriminalitě".
Bulharsko Bulharům
Tradičně silně nacionální Balkán reprezentují krom Řecka extremisté v parlamentu Bulharska. V roce 2005 zde zabodovala k překvapení všech ve volbách extrémně pravicová a nacionalistická strana Útok, která vystupuje proti Turkům, Romům i Židům, brojí proti členství Bulharska v NATO i v EU a vystupuje proti "vysávání" Bulharska mezinárodními institucemi.
Jejím hlavním heslem je "Bulharsko Bulharům". Straně se dařilo i v zatím posledních parlamentních volbách v roce 2009. Pozornost upoutala i loni, kdy její přívrženci v Sofii zaútočili na muslimy z řad bulharských Turků během jejich modliteb.
