Vyšetřovatelé se přiklánějí k názoru, že tragédii nezavinila technická porucha, nýbrž selhání lidského faktoru. Zkoumají, proč se experimentální vlak s maximální konstrukční rychlostí přes 400 kilometrů v hodině rozjel na testovací trasu, ačkoli tam v té době ještě stál dílenský vůz. Ten používá technická četa, která každý den čistí trať před projetím prvního vlaku.
Podle prvních zpráv se strojvůdce hrozící srážce snažil zabránit. Vydal výstražný signál a pokoušel se rozjetý stroj zastavit. Magnetický vlak ale narazil do vozu údržbářů v rychlosti kolem 170 kilometrů za hodinu. Jeho vagon zůstal napůl viset z vyvýšené jednokolejné dráhy vedoucí nad zemí ve výšce čtyř metrů, což komplikovalo záchranářům práci. - více zde
Záchranáři ještě stále probírají a likvidují trosky vlaku, které po srážce u Lingenu zůstaly rozesety více než dvě stě metrů od místa neštěstí.
Italský deník La Repubblica spekuluje o tom, že budoucnost Transrapidu je ohrožena, a to i bez ohledu na páteční "krvavou lázeň" u Lingenu. "Je příliš drahý a jeho konstrukce příliš komplexní," tvrdí list srovnávající alternativy, které nabízejí další rychlostní soupravy: francouzské TGV, německé expresy InterCity (ICE) či švédské IC 2000.
Připomíná také, že magnetický vlak je zatím komerčně využíván jen v Číně, kde byla v roce 2003 vybudována třicetikilometrová trasa spojující šanghajské letiště s centrem města. "Plány na vznik obdobné linie v Mnichově jsou nyní v ohrožení," míní La Repubblica.
Dopravní systém Transrapidu je založen na bezkolovém a bezdotykovém klouzání po magnetickém "polštáři", který vzniká působením elektromagnetů mezi vlakem a pevným vodícím tělesem. Magnety zdvihnou stroj asi centimetr nad povrch a vlak "pluje" bez tření těsně nad dráhou.
Páteční tragédie je v Německu největší od havárie rychlovlaku ICE u dolnosaského Eschede, k níž došlo v červnu 1998. Tehdy zahynulo 101 lidí.
