V letošních volbách do Evropského parlamentu se Vondra dostal díky preferenčním hlasům z patnáctého místa kandidátky na druhé. Hned na začátku pořadu uvedl, že kampaň do eurovoleb ho bavila.
„Chtěj jsem si vyzkoušet, jestli je po Vondrovi ještě nějaká poptávka,“ řekl s potěšením. „Byl jsem aktivní, ale jinak, než že bych rozdával letáky. Kampaň jsem hodně dělal na sociálních sítích a v médiích,“ dodal.
„Teď si užívám pět minut slávy, ale v červenci začne tvrdá práce. Ale nechci zmizet v Bruselu na věky věků,“ uvedl Vondra a dodal, že se do České republiky chce každý týden vracet, aby mohl komunikovat s těmi, kteří ho volili.
V pořadu se vyjádřil k budoucnosti Evropské unie tak, že ji hrozí sebevražda. Zároveň ale nabídl řešení, jak by se mohlo její fungování zlepšit. „Každý den se bránit přijímání zbytečných regulací je podle něj na prvním místě. Naše role je varovat, že se chystá něco, co může mít negativní důsledky na nás všechny. Je ale i třeba dbát na to, abychom nabídli něco pozitivního, “ řekl.
V pořadu také uvedl, že osmdesát procent českého bohatství podle něj záleží na zahraničním obchodu a že by nám na EU tedy mělo záležet. „My si nemůžeme přát bankrot Evropské unie. Vše závisí na tom, jak jsou naše vztahy v Evropě nastavené,“ komentuje Vondra.
Na otázky k politické korektnosti odpověděl jednoduše. „K demokracii patří svobodná soutěž. Jakmile budeme říkat na veřejnosti něco jiného a ne to, co si opravdu myslíme, je to jednoznačně špatně,“ konstatoval.
Když přišla „Zagorka“, tak jsme si zatleskali, uvedl Vondra
Alexandr Vondra společně s Jáchymem Topolem a Ivanem Lamperem vydával před Sametovou revolucí časopis Revolver revue. V roce 1989 byl jedním z autorů petice Několik vět. „Vzpomínám na to moc rád. byla to nesmírně zajímavá doba, kdy se lidé konečně začali probouzet k nějaké akci,“ zavzpomínal v pořadu.
Na dokumentu chtěli mít podpisy různých lidí, aby zachycovaly co největší spektrum společnosti „Když přišla Zagorka, tak jsme si tehdy i zatleskali,“ řekl v Rozstřelu.
Euforie v ODS: Babišova koalice podle ní slábne, skokanem je exministr Vondra |
V průběhu sametové revoluce jim údajně pomohlo, že se katolická komunita v tehdejším Československu začala stavět na nohy. Kvůli tomu se totiž začali probouzet lidi na venkově.
„Vláda tady byla v té době ultrakomunistická a chápala, že změna Gorbačovského stylu pro ně znamená konec. U nás to bylo zašpuntované až do toho pozdního podzimu, kdy bylo nutné, aby masy vyšly do ulic,“ dodal k průběhu sametové revoluce, kterou sám připravoval.
Alexandr Vondra je někdejší ministr zahraničí a obrany, bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti a působil i v Senátu. Patřil také k významným disidentům, v roce 1987 podepsal Chartu 77 a o dva roky později se stal jejím mluvčím.
