Předseda Evropského parlamentu Sassoli se opírá o ustanovení jednacího řádu, které se týká „narušování pořádku v jednací síni“.
Česká europoslankyně Dita Charanzová tvrdí, že Sassoli žádný zákaz nevydal. „Není to pravda, tato pravidla platí již mnoho let. Předseda Evropského parlamentu si pouze vyžádal lepší dohled nad jejich dodržováním,“ brání Sassoliho europoslankyně. Podle ní má parlament určitě důležitější věci na práci. „Na druhou stranu chápu, že přerušování schůzí, zejména kolegy z řad krajní pravice a příznivců Brexitu, ruší. Jde podle mne o reakci hlavně na jejich chování, které se neustále stupňuje,“ dodala.
Na věc upozornil europoslanec za ODS Jan Zahradil. „Vedení Evropského parlamentu zařadilo národní vlaječky na poslaneckých lavicích v plenární místnosti do kategorie ´banner´, jejichž používání je na plénu zakázáno,“ napsal na sociální síť Twitter. „V ODS si českou vlajku na lavici sice nedáváme, ale proti této stupiditě budeme protestovat,“ dodal.
Na Zahradila reagoval třeba europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Pokud má kolega Zahradil problém se zákazem vlaječek při jednání pléna, může si stěžovat na předsedu Evropského parlamentu a vyvolat debatu. Nebo si dát vlaječku do klopy. Osobně mám při jednáních rád čistý stůl a kauzu považuji za malichernost,“ tvrdí s tím, že vlaječku na obleku europoslancům nikdo nezakazuje.
Opačně věc vidí europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Osobně se domnívám, že vlajka není transparent, ale pan předseda Evropského parlamentu Sassoli nesouhlasí a tak jsou tedy na plenárním zasedání zakázány i vlajky národních států či regionů,“ uvedla.
„Nepovažuji to za rozhodnutí šťastné, jelikož nebylo nutné. Fakt, že se zákaz vztahuje i na národní symboly, považuji za rozhodnutí zcela zcestné a vyloženě škodlivé, jelikož jen nahraje těm, co v EU vidí potlačovatele svobod a národních států. Doufám, že bude toto rozhodnutí ještě přezkoumáno, jinak bude i Evropský parlament vnímán jako rigidní instituce, kterou namísto racionality zajímá pouze striktní dodržování nesmyslných pravidel,“ dodala Konečná.
Je správné, že europoslanci nesmí mít na lavici vlaječku svého státu?
„Bylo by vhodnější, kdyby pan předseda Sassoli toto rozhodnutí nejdříve konzultoval s předsednictvem. Učinil tak na zakládě článku 10 jednacího řádu,“ říká europoslanec Marcel Kolaja, který je zároveň místopředsedou Evropského parlamentu. „Podle mého názoru malá vlajka nepřekáží ani nenarušuje pořádek v jednacím sálu. Zákaz tudíž považuji za nepřiměřený. Nevidím důvod k jejímu odstraňování.“
Kolaja zároveň odmítl, že by se on nebo další místopředsedkyně EP Dita Charanzová na nařízení jakkoli podíleli. „Bohužel, pan poslanec Zahradil, který na sociálních sítích tvrdí opak, si opět vymýšlí, jak je jeho zvykem,“ dodává Kolaja.
Se zákazem nesouhlasí ani europoslanec Jiří Pospíšil. „Jednací řád hovoří pouze o zákazu plakátů a transparentů, nikoliv o malých vlaječkách vyjadřujících státní příslušnost poslanců. Proto takový výklad jednacího řádu považuji za přitažený za vlasy,“ uvedl.
Věci se okamžitě chopili kritici EU, kteří v něm vidí snahu potlačit a rozmělnit vzrůstající nacionalistické tendence uvnitř Bruselu. Sundání vlaječek z lavic si už třetí den vyloženě užívá britský europoslanec Nigel Farage. Vidí v něm snahu Bruselu potlačit národní suverenitu států. Tvůrce brexitu tohle téma jede dramaticky, jak to umí. „Právě jsme byli přinuceni odstranit vlajku Spojeného království. Na příkaz předsedy. Ještě, že odcházíme!“ A dodal: „Národní symboly jsou nyní v EU zakázány, co bude dál?“
Europoslankyně Charanzová míní, že by britský europoslanec nemusel vlajku své země postrádat, kdyby předsedu EP k přísnosti sám nedonutil. „Pan Farange je starý provokatér, který tuto situaci sám podnítí, pak překroutí a rád využije, respektive zneužije. Byl přitom jedním z těch, jejichž jednání v průběhů schůzí už nešlo přehlížet a proto se nyní vyžaduje přísnější dohled,“ řekla uvedla Charanzová.
Předseda Evropského parlamentu Sassoli, velký fanoušek fotbalové Fiorentiny, patří mezi nejoblíbenější politiky levého středu v Itálii. Při první kandidatuře do europarlamentu získal rekordních 400 tisíc preferenčních hlasů.