Opatření jsou součástí balíku Fit for 55, který zakotvuje cíl klimatické neutrality do roku 2050. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích schválil parlament v prvním čtení. Má zajistit, že dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, budou muset zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU.
Komisařka Kadri Simson připomněla, že závěrečná dohoda, k níž dospěli zákonodárci, si vyžádá celou řadu lidských zdrojů. „Bude vyžadovat další zaměstnance, což se promítne do rozpočtu,“ uvedla.
EU chce uhlíkovým clem předejít „úniku uhlíku“, tedy přesouvání velkých výrobců do třetích zemí, aby využily tamních méně přísných norem. Problém také je, když jsou produkty pocházející z EU nahrazeny dováženými produkty, při jejichž výrobě vzniká více emisí.
Přijatá byla také předběžná dohoda o revizi systému EU pro obchodování s emisemi v oblasti letectví.
I staré domy budou muset být ekologické, navrhuje Brusel. Evropané se děsí |
Sociální fond zaplatí energetickou tranzici
Zpravodaj návrhu Peter Liese ji označil jako klíčový bod v programu Fit for 55. „Mnoho lidí říká, že sociální fond je malý, ale jde o více než 80 miliard. Parlament dlouhá léta bojoval o to, aby členské státy a jejich prostředky byly účelně vynakládané. A je potřeba brát v potaz sociální aspekty,“ řekl poslanec.
Důležitým aspektem jednání byl právě sociální klimatický fond. Ten zmírňuje dopady a měl by kompenzovat náklady, jako je na příklad růst nákladů na vytápění. Počítá se s rozpočtem 86 miliard eur, tedy dva biliony korun. K dispozici by měl být mezi lety 2026 a 2032. Má zaplatit například investice do energeticky efektivnějších budov.
Sociální klimatický fond EU má ve zkratce zajistit, aby přechod na novou klimatickou politiku byl spravedlivý a sociálně inkluzivní. Z fondu půjde finanční pomoc především pro zranitelné domácnosti či malé podniky a živnostníky, které bude ohrožovat energetická chudoba nebo si nebudou moct dovolit platit vzrůstající náklad.
Podle poslance ANO Ondřeje Kovaříka by mohl pro Českou republiku znamenat příjem až ve výši sto miliard korun. „I když zdaleka nepokryje veškeré náklady s těmito opatřeními spojené, je důležité, že taková podpora bude k dispozici,“ uvedl. Zároveň připustil, že pokud by jednotlivá opatření klimatického balíčku byla koncipována uvážlivěji, tak výrazná kompenzace by nemusela být potřeba.
Fond by měl získávat peníze z dražby povolenek z leteckého či námořního odvětví, o kterých parlament také jednal.
Peníze z dražeb emisních povolenek budou tvořit příjem fondu až do 65 miliard eur. Čtvrtina se pak bude hradit z národních zdrojů členských států.
EU chce zpřísnit ochranu klimatu, za emise oxidu uhličitého si firmy připlatí |
Platba za emise z dopravy i tepla
Nový balík ukládá nařízení platit emisní povolenky nejen průmyslu, ale také letecké a automobilové dopravě, stejně jako teplárnám a plynárnám. Letecké společnosti přitom dosud dostávaly tyto povolenky částečně bezplatně. Plynárny a teplárny pak začnou s placením povolenek za čtyři roky.
„To samozřejmě opět způsobí nárůst cen energií, které zaplatí občané. Proto pro tento návrh nemohu zvednout ruku,“ prohlásila před hlasováním místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.
Proti opatřením se vyslovil poslanec Ondřej Knotek, rovněž za ANO. Uvedl, že domácnostem prudce vzrostou roční náklady na energie a klimatický fond pak zajistí pouze to, že peníze, které zaplatí navíc, dostanou ty nejchudší domácnosti po byrokratickém procesu.
Žádnou část balíčku nepodpořila ani poslankyně Kateřina Konečná z KSČM. „Jestli cílem má být snížení emisí, ale za cenu, že nám tu zbudou pouze služby, je to k ničemu,“ uvedla. Balíček pak označila jako „zelenou ideologii“. Doplnila však, že podpořila sociální klimatický fond. „Z jedné stran bereme, ale z druhé dáváme a chceme, aby za to lidé děkovali,“ dodala s tím, že se jí nelíbilo, jak byl návrh schválen.
Pro finální podobu další části balíčku Fit for 55 zvedli ruku čeští pirátští poslanci. „Součástí dohody je také navýšení investic do inovací nebo další podpora domácností v tom, aby pro ně byly dostupné energetické úspory nebo možnost vyrábět si elektřinu a teplo po svém. Vláda teď bude muset připravit systém, jak je spravedlivě a efektivně využít,“ uvedl předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa.
Evropský právní rámec pro klima přijatý v červnu 2019 zakotvuje cíl klimatické neutrality do roku 2050 a zavádí průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Tento rámec vytváří základ pro legislativní návrhy „Fit for 55“, které komise přijala dne 14. července 2021. Jeho cílem je pomoci zemím EU snížit emise CO2 do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a do roku 2050 se stát uhlíkově neutrální.
Předchozí směrnice o energetické účinnosti z roku 2018 stanovila závazný celounijní cíl v oblasti energetické účinnosti ve výši nejméně 32,5 procenta do roku 2030. Sdělením o Zelené dohodě pro Evropu z roku 2019 EK posílila své ambice v oblasti klimatu a stanovila cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.
14. března 2023 |
