"Kvůli prudkému větru nejsme schopni přistoupit k odpálení," oznámil Jean-Yves Le Gall, který je pověřen řízením startů raket.
Mluvčí Evropského střediska pro kosmické operace (ESOC) v německém Darmstadtu Bernard von Weyhe doplnil, že odklad si vynutil prudký vítr ve vyšších vrstvách atmosféry.
Podle mluvčího Arianespace, které je považováno za komerční odnož Evropské kosmické agentury (ESA), Maria de Lépina bylo odpočítávání přerušeno 20 minut a 40 sekund před plánovaným startem.
Podle experta z rakouské akademie věd Wolfganga Maumjohanna není důvod k nervozitě, neboť časové okno pro možný start obnáší dalších 20 dnů, uvedla agentura APA.
Cíl sondy |
Kometa Čurjumov-Gerasimenko oběhne na excentrické dráze kolem Slunce jednou za 6,6 roku a pohybuje se mezi drahami Jupitera a Země. Její minimální vzdálenost od Slunce činí 186 milionů kilometrů, maximální 857 milionů kilometrů. |
Pokud se start v pátek vydaří, už po několika minutách začne část rakety klesat zpět k Zemi a sonda se zhruba po dvou hodinách a po nabrání rychlosti odpoutá a řízení převezme středisko ESOC v Darmstadtu.
Sonda vyrobená koncernem EADS-Astrium by měla ke kometě doletět v srpnu 2014.
Součástí mise je i modul Philae, který by měl poprvé v dějinách letů do vesmíru přistát přímo na kometě. U předchozích misí sondy kolem komet jen přelétávaly a byly schopny přistávat jen na asteroidech.
Sonda má objasnit vznik sluneční soustavy
Rosetta by měla kolem komety obíhat a 13 měsíců ji doprovázet na cestě ke Slunci, od něhož je kometa vzdálena více než 675 milionů kilometrů.
Celá mise stojí zhruba jednu miliardu eur a jejím úkolem je bližší objasnění vzniku naší sluneční soustavy. Složení komet se od té doby podle vědců téměř nezměnilo.
Rosetta měla původně vzlétnout už před rokem ke kometě Wirtanen, let byl ale odložen po selhání nové nosné rakety Ariane-5-plus, pravděpodobně kvůli netěsnému chladicímu zařízení hlavního motoru. Představitelé ESA zdůraznili, že tentokrát se žádné technické problémy nevyskytly.
Rosetta je vybavena 21 přístroji, z nichž deset je umístěno na přistávacím aparátu Philae, který váží 100 kilogramů. Na neforemné kometě se ukotví dvěma harpunami, načež ji bude z bezprostřední blízkosti fotografovat, vrtat do jejího povrchu a odebírat vzorky ledu a plynů z hloubky až 30 centimetrů.
Kometu bude rovněž fotografovat hlavní sonda, která je uzpůsobena pro měření tvaru, hustoty, teploty a chemického složení jádra komety a pro analýzu vlivu slunečního záření na její povrch.
Na misi se podílejí Francie, Německo, Itálie, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Rakousko, Finsko či Maďarsko.