Jeho prvním úkolem vůbec bude zřejmě obnova stability na Balkáně. Po kolínském summitu mu zřejmě připadne i péče o začlenění vojenské Západoevropské unie do EU a příprava evropských sil rychlé reakce. Měl by koordinovat politiku evropských zemí v různých mezinárodních organizacích včetně OSN.
Solana, který při nástupu do čela NATO v roce 1995 působil jako nevýrazná "profesorská" osobnost, získal v čele této organizace skvělou pověst muže, který dokáže překonávat rozpory a udržet pevný kurs.
Tuto pověst posílila nynější válka s Jugoslávií, kdy odolal různým tlakům na jednostranné ukončení náletů NATO, o což usilovala i Praha.
"To, co Solana nyní dělá, je také jisté doporučení," přiznal i Schröder.
Solana, původním povoláním fyzik a autor několika desítek vědeckých studií v tomto oboru, začínal svou vrcholnou politickou kariéru jako člen vlády v rodném Španělsku a odpůrce NATO. Když odešel z funkce ministra kultury a převzal řízení španělské diplomacie, pomohly mu úspěchy v evropské politice k nynějšímu místu v čele NATO. A vedení aliance mu otevřelo dveře k jedné z nejvyšších funkcí EU.
Vousatý Solana je znám svým věčným úsměvem i obtížně srozumitelnou angličtinou. Jeho mluvčí Jamie Shea svého šéfa trochu neuctivě přirovnává k teriérovi.
"Chová se přátelsky. Ale když něco jednou popadne do zubů, už to z nich nepustí," řekl Shea.
Solana vyhovuje politikům unie nejen kvůli zkušenostem z vedení španělské diplomacie a ze šéfování NATO. V době Frankovy diktatury ve Španělsku studoval několik let v USA fyziku a odnesl si velmi dobrý vztah k této zemi, takže nepodléhá evropským sklonům k antiamerikanismu. "Nemáme příliš mnoho Ameriky, ale příliš málo Evropy," reaguje prý na výtky, že Američané hrají v Evropě příliš velkou roli. V tomto ohledu bude zřejmě doplňkem nového šéfa Evropské komise Romana Prodiho, který se také dožaduje, aby bylo "více Evropy".
Solana, který označuje NATO za společenství sdílených hodnot, bude asi už záhy moci stejně obhajovat i unii. Podle rozhodnutí summitu má být do roku 2000 vypracována charta základních práv, jakási listina politických, sociálních i ekonomických svobod pro občany EU, které bude unie povinna hájit.
Solana, který při nástupu do čela NATO v roce 1995 působil jako nevýrazná "profesorská" osobnost, získal v čele této organizace skvělou pověst muže, který dokáže překonávat rozpory a udržet pevný kurs.
Tuto pověst posílila nynější válka s Jugoslávií, kdy odolal různým tlakům na jednostranné ukončení náletů NATO, o což usilovala i Praha.
"To, co Solana nyní dělá, je také jisté doporučení," přiznal i Schröder.
Solana, původním povoláním fyzik a autor několika desítek vědeckých studií v tomto oboru, začínal svou vrcholnou politickou kariéru jako člen vlády v rodném Španělsku a odpůrce NATO. Když odešel z funkce ministra kultury a převzal řízení španělské diplomacie, pomohly mu úspěchy v evropské politice k nynějšímu místu v čele NATO. A vedení aliance mu otevřelo dveře k jedné z nejvyšších funkcí EU.
Vousatý Solana je znám svým věčným úsměvem i obtížně srozumitelnou angličtinou. Jeho mluvčí Jamie Shea svého šéfa trochu neuctivě přirovnává k teriérovi.
"Chová se přátelsky. Ale když něco jednou popadne do zubů, už to z nich nepustí," řekl Shea.
Solana vyhovuje politikům unie nejen kvůli zkušenostem z vedení španělské diplomacie a ze šéfování NATO. V době Frankovy diktatury ve Španělsku studoval několik let v USA fyziku a odnesl si velmi dobrý vztah k této zemi, takže nepodléhá evropským sklonům k antiamerikanismu. "Nemáme příliš mnoho Ameriky, ale příliš málo Evropy," reaguje prý na výtky, že Američané hrají v Evropě příliš velkou roli. V tomto ohledu bude zřejmě doplňkem nového šéfa Evropské komise Romana Prodiho, který se také dožaduje, aby bylo "více Evropy".
Solana, který označuje NATO za společenství sdílených hodnot, bude asi už záhy moci stejně obhajovat i unii. Podle rozhodnutí summitu má být do roku 2000 vypracována charta základních práv, jakási listina politických, sociálních i ekonomických svobod pro občany EU, které bude unie povinna hájit.
