„Doufáme, že politické strany... předloží nové návrhy, jak nejrychleji to bude možné,“ uvádí se v prohlášení, které v pondělí společně vydaly ambasády Belgie, Británie Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Německa, Polska, Rakouska, Španělska a také Norska a Švýcarska, které nejsou členy EU.
„Odmítnutí původního textu, který předložila vláda, bez diskuse v parlamentu je negativní signál,“ upozornili v této souvislosti signatáři výzvy.
Nepřijatá předloha zákona počítala s vytvořením úřadu pro boj s korupcí, který měl důkladně prozkoumat majetkové poměry šesti až osmi tisíc veřejných činitelů na úřadech místní i centrální úrovně, včetně členů vlády a poslanců, dále vedoucích pracovníků různých institucí, vysokých škol a nemocnic i řídících pracovníků projektů financovaných evropskými fondy.
Tento úřad, Státní rada pro protikorupční politiku, by měl podle představ vlády především prověřit daňová přiznání funkcionářů. Některá prý totiž neodpovídají nákladnému způsobu života činitelů.
Předseda vlády Bojko Borisov po odmítnutí navrženého právního aktu slíbil, že nový návrh protikorupčního zákona jeho kabinet poslancům předloží do tří měsíců.
Nedostatečný pokrok Bulharska
Bulharsko je společně s Rumunskem pod neustálým dohledem Evropské komise kvůli účinnosti fungování justice zejména v oblasti boje proti korupci a organizované kriminalitě, které jsou v obou zemích značným problémem. Zatímco Bukurešť v posledních letech zaznamenala určitý pokrok, Sofia je Evropskou unií opakovaně kritizována za nedostatečný pokrok.
EK ve své zatím poslední zprávě z února konstatovala, že korupce je v Bulharsku nadále všudypřítomná. Poukázala přitom na skutečnost, že ve velkých korupčních kauzách dosud padlo jen velmi málo konečných rozsudků.
Bulharská vláda si kromě jiného vytkla za cíl snížit do roku 2020 takzvanou každodenní korupci, a to především ve zdravotnictví a při silničních a celních kontrolách. Sofijské Centrum pro výzkum demokracie uvádí, že v zemi je každý měsíc předáno kolem 158 tisíc úplatků.
