Aby zvážili vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata, požádal evropské partnery český premiér Andrej Babiš na dvoudenním summitu Evropské rady, který se konal v pátek a sobotu v portugalském Portu.
„Byly tam názory, že bychom to mohli lépe koordinovat,“ řekl k tomu před pár dny Babiš s tím, že Česko na zjištění v kauze Vrbětic reagovalo a spojence kontaktovalo až posléze.
Evropská unie nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů, uvedl však v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell
„Musíme hledat jasnou podporu, ale zároveň se snažit nezvyšovat napětí,“ prohlásil Borrell, podle něhož mohou podstatné slovo k dalšímu vývoji říci prezidenti a premiéři členských zemí, kteří mají 25. května v plánu širší debatu o budoucích vztazích s Ruskem. Na to sází i český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Do té doby však „není na programu další eskalace vyhošťováním diplomatů“, uvedl koordinátor zahraniční politiky evropského bloku.
EU podle Borella ale nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou vyvolaném kauzou Vrbětice.
Borrell již dříve jménem všech zemí ruský útok rázně odsoudil a EU se postavila za Česko. „Poděkoval jsem Josepu Borrellovi za solidaritu a také za jasnou a rychlou podporu, které se nám ze strany EU dostalo. Jednota EU je ve vztahu k Rusku klíčová,“ uvedl v pondělí Kulhánek.
Vztahy mezi Prahou a Moskvou se vyostřily v polovině dubna po zveřejnění závěrů českých tajných služeb, podle nichž za výbuchem, který ve Vrběticích v roce 2014 zabil dva lidi, stála ruská vojenská rozvědka GRU. Česko se poté rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky lidí a početně srovnat její stav s českým velvyslanectvím v Moskvě.
Solidárně s Českem vyhostilo několik Rusů také Slovensko či pobaltské státy. Moskva reagovala recipročním vypovídáním. Několik dalších zemí nabídlo Praze jinou diplomatickou podporu.