Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou například z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.
Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem. Seznam potrestaných chtějí členské státy zveřejnit ještě během pondělí.
Unie se shodla na tom, že Wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.
Mezi potrestanými je například bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Wagner, který je zakladatelem skupiny. Spolu se dvěma dalšími členy, kteří se aktivně zapojili do bojů na východě Ukrajiny, jej EU zařadila na seznam kvůli „činnostem narušujícím a ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.
Sankce se týkají také náčelníka štábu skupiny Andreje Troševa, který se podílí na výcviku sil syrského autoritářského vládce Bašára Asada. Další Wagnerovci byli potrestáni za účast na bojích v Libyi či porušování lidských práv.
Za lidskoprávní zločiny se dostala na seznam i celá Wagnerova skupina. Postiženy jsou také tři ruské petrochemické společnosti, které těží ropu v Sýrii a mají prospěch z fungování tamního režimu. Vedle zákazu cest a zmrazení majetku nebudou moci potrestaní získat žádnou finanční podporu od firem z EU.
Wagnerovu skupinu podle řady médií financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem. Kreml napojení na skupinu odmítá a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá jako v případě přímého potrestání ruských činitelů.


















